Zámek Třeboň

Asi nikoho nepřekvapí, že Rožmberkové věnovali svým sídlům značnou pozornost. A nejinak tomu bylo u zámku Třeboň. Původně byl zámek vystavěn jako opevněný dvůr. Až mnohem později (mezi lety 1565–1575) dostal renesanční podobu. O ni se zasloužil stavitel italského původu Antonio Ericer, který vytvořil ze středověké stavby pohodlný čtyřkřídlý renesanční zámek s vnitřním nádvořím a hodinovou věží, jehož fasády zdobila sgrafita a půvabné lunetové římsy.

Dodnes patří Třeboň k nejvýznamnějším příkladům rožmberské renesanční architektury a k nejdůležitějším aristokratickým sídlům raného novověku ve střední Evropě.

Zámek Kratochvíle

Další rožmberský letohrádek najdete nedaleko Netolic. Původní tvrz s oborou se začala v průběhu let měnit v lovecký zámek po vzoru italských renesančních venkovských vil. O tuhle přeměnu se zasloužil stavitel Baldassari Maggi z Arogna, který uprostřed rovinaté krajiny poseté rybníky vykouzlil jedinečný renesanční skvost. Zámek Kratochvíle, inspirovaný italskými architektonickými vzorníky, dodnes představuje nejdokonalejší příklad italské vilové stavby na našem území.

Zámek Litomyšl

Oblíbený zámek si nechal v letech 1567–1582 vystavět aristokrat, přední habsburský dvořan a nejvyšší kancléř království českého Vratislav Nádherný z Pernštejna. Stavba se řídila projektem císařského architekta Giovanniho Battisty Aostalise de Saly, kterého v průběhu stavby vystřídal jeho příbuzný Ulrico Aostalis de Sala. Velkolepá stavba s arkádovým nádvořím tvoří dva protilehlé paláce propojené vstupním křídlem s otevřenou lodžií a severním obytným traktem, k němuž přiléhá štíhlá věž. V roce 1999 se dokonce zámek zapsal na Seznam světového dědictví UNESCO.

Tenhle zámek je skutečně velkolepý a obdivuhodný.

Zdroj:

Bigstockphoto

Zámek Opočno

Tenhle renesanční skvost východních Čech nechal vystavět šlechtic Vilém Trčka z Lípy. Inspiroval se samozřejmě v Itálii, kde nějakou dobu pobýval. Původně gotický hrad získával renesanční podobu od roku 1560. Později k němu byl dostavěn zcela unikátní trojlodní kostel Nejsvětější trojice, pivovar a několik hospodářských budov.

Interiéry zámku Opočno prošly v průběhu století řadou úprav. Jejich podoba i zařízení se měnily spolu se vkusem a potřebami uživatelů. Přesto se tady dochovalo mnoho kvalitně a s vytříbeným vkusem upravených interiérů.

Zdroj:

Bigstockphoto

Další majitel panství Jan Rudolf Trčka nařídil roku 1607 u zámku vybudovat pohodlný letohrádek, jehož vzorem byl podobný lusthaus císaře Rudolfa II. v pražské Bubenči. Pozdější přestavby zámku naštěstí respektovaly renesanční podstatu architektury, a tak záměr stavebníků z druhé poloviny 16. století nijak nenarušily. Díky svému významu i kvalitě architektury zůstává zámek v Opočně přední renesanční rezidencí východních Čech.

Zámek Velké Losiny

Také severní Morava se může pochlubit několika renesančními stavbami. Jednou z nich je například zámek Velké Losiny, který byl původně menší tvrzí. Tvrz, která tady stála už na začátku 16. století, nechal ve vrcholně renesančních formách rozšířit a přestavět potomek starobylé moravské šlechtické rodiny Jan mladší ze Žerotína.

Velkolepá stavba měla reprezentovat nejen význam šlechtice v moravské stavovské společnosti, ale také jeho funkci přísedícího olomouckého zemského soudu. Autorem projektu byl pravděpodobně italský mistr Antonio Doma, který v renesančním stylu vystavěl rovněž radnici ve Starém Městě a několik kostelů v okolí Šumperka, v čele s farním chrámem v Sobotíně. V zámeckém sálu se dodnes dochoval malovaný strop, parketové podlahy, rozsáhlá kachlová kamna s erby stavebníků či dřevěný stupňový příborník.

Státní zámek Velké Losiny nabízí rovnou pět prohlídkových okruhů.

Zdroj:

Bigstockphoto

Hrad a zámek Český Krumlov

Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov obtéká z jihu řeka Vltava a na severní straně potok Polečnice. Původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova. V roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové, kteří tady sídlili až do roku 1602. Také o vznik téhle stavby se zasloužili italští mistři. Mezi nimi nechyběl třeba Antonio Ericer, zvaný Vlach, a později rožmberský dvorní stavitel Baldassare Maggi z Arogna. Rafinované nástěnné malby v zámeckých interiérech, nádvořích, Hrádku a věži vytvořili dvorní rožmberští malíři Gabriel de Blonde a Bartoloměj Beránek-Jelínek.

Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i rozlohou mezi nejvýznamnější památky ve střední Evropě. Asi nikoho tak nepřekvapí, že je opět součástí Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Zámek Bučovice

Původně středověkou tvrz se rozhodl nahradit renesančním zámkem poslední mužský potomek starobylého moravského rodu Jan Šembera z Boskovic. V roce 1575 podepsal smlouvu s italským stavebním mistrem Pietrem Gabrim, jehož společnost začala nedlouho poté s výstavbou zámecké čtyřkřídlé budovy se skvostným vnitřním arkádovým nádvořím.

Do celkové podoby zámku, stejně jako do vzhledu zcela jedinečných interiérů, zásadně zasáhl císařský antikvář, architekt a přední intelektuál dvora císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Jacopo Strada, se kterým se Jan Šembera z Boskovic pravděpodobně seznámil během svých studií ve Vídni. Výsledek představuje jeden z nejdokonalejších příkladů vrcholně manýristického dvorského umění ve střední Evropě.

Zámek Březnice

Další gotická tvrz, která se v průběhu let proměnila v renesanční skvost, zažila své nejvýznamnější období po příchodu slezské šlechtické rodiny Lokšanů z Lokšan, která zakoupila okolní panství v roce 1548. S přestavbou tvrze začal dvorní rada a tajemník Ferdinanda I. Habsburského, rytíř Jiří z Lokšan, po jehož smrti zdědila Březnice jeho manželka Kateřina Adlerová. V letech 1555–1560 se stal zámek milostným útočištěm její neteře Filipíny Welserové a druhorozeného císařova syna, arcivévody Ferdinanda, který se v Březnici s Filipínou také následně tajně oženil.

Zámek Červená Lhota

Jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých zámků najdete severně od Jindřichova Hradce. První panské sídlo zde vzniklo patrně v souvislosti s kolonizací okolní krajiny pány z Hradce v polovině 13. století a postupem času se stalo centrem okolního panství. Někdy kolem roku 1530 získali zdejší majetek rytíři Kábové z Rybňan, kteří zde patrně v letech 1542–1555 zásadně rozšířili a přestavěli dosavadní středověké budovy do podoby čtyřkřídlého zámku s vnitřním pravidelným dvorem a vstupní věží.

Kromě původní renesanční dispozice se navzdory následujícím úpravám zámku dodnes dochovaly i některé dobové detaily, jako jsou renesanční klenby, několik trámových stropů či malby v interiérech.

Červená Lhota patří k nejnavštěvovanějším zámkům u nás.

Zdroj:

Bigstockphoto

Hrad Buchlov

Pověstmi opředený hrad koupil roku 1543 potomek staré rytířské rodiny Jan Ždánský ze Zástřizl, který díky svému bohatství a vlivu zastával důležité zemské funkce na Moravě. Krátce po koupi zahájil na hradě rozsáhlé přestavby, které měly proměnit gotickou pevnost v pohodlné a reprezentativní renesanční sídlo.

Po Janově smrti zdědil panství Zikmund Prakšický ze Zástřizl, který zemřel roku 1581 v souboji s Janem Šemberou Černohorským z Boskovic. Podobně sešel ze světa i další majitel hradu, Zikmundův mladší bratr Jindřich, který se o rok později stal obětí neobjasněné vraždy. Na hradě jsou dodnes dochované vzácné soubory habánské fajánse (hrnčířské výrobky) i malovaných skleněných pohárů. Nechybí ani unikátní rozměrné malované manýristické lavice.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, zdroj 7, zdroj 8, zdroj 9, zdroj 10