Co by kamenem dohodil od rakouského Lince stojí okouzlující renesanční zámek ze 17. století. Na první pohled byste si mohli myslet, že se ničím neliší od ostatních staveb svého druhu. Něco tu ale přece jen tak úplně „nehraje“…

Od roku 2003 v zámku funguje výukové a pamětní místo na památku obětí národních socialistů, kteří tu v letech 1940–44 prováděli „eutanázii“ na lidech „nehodných života“, tedy především na duševně a jinak nemocných (například epileptiků). 

• Co byla Akce T4?
• Zámek Hartheim jako útočiště postižených
• Po válce se zámek stal místem vzpomínek
• Kdy a jak zámek Hartheim navštívit?

Co byla Akce T4?

Program eutanázie nesl označení Aktion T4 a byl vysoce utajovaný. V rámci této „rasové očisty“ bylo mezi lety 1939 a 1945 v německých ústavech zabito na 200 tisíc osob. Mezi nimi nechyběly ani děti (těch bylo údajně 5–10 tisíc).  

Je všeobecně známo, že nadřazená rasa nesměla být jen tak něčím „przněna“. Nacisti vnímali postižené a nemocné nejen jako genetickou, ale i jako finanční zátěž – nemocní a postižení se státu jednoduše nevypláceli. Nejlogičtější proto bylo sprovodit je postupně ze světa.

Program, který se nejdřív týkal jen postižených dětí, později „přibral“ i dospělé jedince. Některé zdroje uvádějí, že tu o život přišli i zahraniční nuceně nasazení pracovníci a vězni z koncentračních táborů.

Na vlastní kůži v Osvětimi. Hrůzy holokaustu tady stále ožívají

Ačkoli celý program eutanázie měl být tajný, veřejnost se o něm přece jen dozvěděla. Někteří příbuzní totiž odmítali uvěřit fiktivním důvodům úmrtí svých blízkých, které jim byly sdělovány.

V roce 1941 se proti tomu v Německu zvedla vlna odporu. Přidal se k ní například biskup hrabě Clemens von Galen. Adolf Hitler program oficiálně zastavil, ale pokračovalo se v něm dál. Zatímco někde se zabíjelo smrtící injekcí, jinde byli lidi usmrceni plynem ve fingovaných prostorách sprch. Nejspíš jste hádali správně, že eutanázie v dnešním slova smyslu to rozhodně nebyla...

V zámku se o programu eutanázie můžete ledacos dozvědět.

Zdroj:

starmaro / Shutterstock

Zámek Hartheim jako útočiště postižených

Bez zajímavosti nezůstává, že před rokem 1939, kdy zámek vyvlastnili nacisti, bylo místo útočištěm mentálně a vícenásobně postižených. Jejich péči zaštiťoval Hornorakouský zemský dobročinný spolek. V roce 1939 se s příchodem nacistů ze zámku stalo jedno z 6 nechvalně známých center, které měly posloužit v rámci Akce T4.

Celkem bylo na zámku Hartheim zavražděno asi 30 tisíc osob, a to v plynové komoře pomocí oxidu uhelnatého. 

Risiera di San Sabba: synonymum pro strach a utrpení ve vznešeném Terstu

Po válce se zámek stal místem vzpomínek

Je skoro neuvěřitelné, že zámek po roce 1945 sloužil jako běžný obytný dům. První památník tu byl založen v roce 1969, konkrétně v bývalé přijímací místnosti a plynové komoře. V polovině 90. let 20. století pak vznikl spolek Schloss Hartheim, který povýšil prvotní památník na sofistikovanější místo určené k připomínce a diskuzi o eugenice a eutanázii.

Od roku 2003 je možné tu navštívit vzdělávací a pamětní centrum, jehož součástí je nejen pamětní místo, ale i stálá expozice s názvem Hodnota života.

Kdy a jak zámek Hartheim navštívit?

Budete-li se na toto místo s temnou minulostí chtít podívat, můžete se sem vypravit od pondělka do čtvrtka od 9.00 do 16.00 hod., v pátek od 9.00 do 15.00 hod. a v neděli a ve svátky od 10.00 do 17.00 hod. V soboty bývá zavřeno.

Vstup do zámku je zdarma, jen za zhlédnutí expozice Hodnota života se vybírá vstupné 5 eur (za dospělého), případně 4 eura (studenti). Skupiny tu můžou absolvovat komentovanou prohlídku za 7 nebo 8 eur na osobu.  

Použité zdroje:

• muzea-tri-regionu.prachenskemuzeum.cz/museum/default/83
• hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/401062/lern--und-gedenkort-schloss-hartheim.html
• cs.wikipedia.org/wiki/Hartheim_(z%C3%A1mek)
• holocaust.cz/dejiny/holocaust/historicky-kontext/eutanazie-1939---1941
• armadnizpravodaj.cz/historie/akce-t4
• schloss-hartheim.at