Gozo úvodní

Kdo by netoužil alespoň na chvíli uniknout ruchu, kterého je dnešní rychlý svět téměř až k zbláznění plný? Jednoznačně každý. Otázkou ale je, kde takové místečko najít.
Kam se tak asi člověk může uchýlit, když hladoví po klidu, ale zároveň by si rád užil poznávání krás, aniž by se však před kdejakou památkou musel mačkat s další tisícovkou turistů? My takové místo známe a teď se s ním sblížíte i vy. Seznamte se s ostrovem Gozo a bezhlavě se zamilujte.
Záři neonů a přeplněné promenády tady nečekejte. Tenhle malý středomořský ostrov si hýčká svůj božský klid a pulsující masy lidí nejsou něčím, na co byste narazili. Gozo je balzám pro oči, pro uši i pro duši. Jen nízké kopce, kamenné domky, moře a vítr. I když už i tenhle malý velký kousek ráje turisti objevují, bádání je pořád spíše pozvolné. Zatímco na Maltě v sezóně najdete hlavu na hlavě, Gozo si pořád zachovává jakousi pomalejší a klidnější verzi reality.
Na Gozu má všechno jiný rytmus. Ne pomalejší ve smyslu vůbec nic se tu neděje, ale klidnější, přirozenější. Ráno začíná dotekem slunce, které kamenné domky halí do teplých odstínů. Ulice jsou ještě prázdné, obchůdky otevírají loudavě a provoz připomíná spíše sraz svátečních řidičů. Žádné nervózní zácpy ve špičce jako je známe u nás.
Ani místní, kterých je tu všehovšudy 39 tisíc, nikam nespěchají. A přesně tohle se přenáší i na návštěvníky. Člověk tady zkrátka přestane kontrolovat čas a jen je. Jestli vás Gozo něco naučí, pak rozhodně vnímat přítomný okamžik.
Gozo je ohromně kontrastní. Teď působí klidně, ale jeho minulost byla jakákoli, jen ne poklidná. Ostrov byl osídlen už v době kamenné. Důkazem toho jsou megalitické chrámy Ggantija, které jsou starší než egyptské pyramidy.
Přes Gozo se postupem času přehnala řada civilizací. Například Féničané, Řekové, Římané, Arabové, Normané nebo rytíři Maltézského řádu a každý lid tam zanechal svou stopu. Nejdrsnější období pak přišlo v roce 1551, kdy osmanské vojsko ne zrovna v rukavičkách uneslo téměř celé obyvatelstvo ostrova. To skončilo (jak jinak než) v otroctví a Gozo se pak muselo doslova zalidnit znovu.
Možná právě proto si lidé na ostrově vždycky tak nějak víc vážili bezpečí, ticha a přívětivosti domova. Tyhle pozůstatky tam ostatně sami ucítíte dodnes.
Fenkata: Maltskému jídelníčku vévodí králík se špagetami, který má i své slavnosti
Teď, když už víte, kam a proč, pojďme si taky říct kdy. V otázce času hodně záleží na tom, co hledáte a co očekáváte. Na odpočinek u moře je ideální klasika – léto od června do září. Teploty šplhají ke třicítce, moře je teplé a pláže lákají ke koupání. Počítejte ale s vyššími cenami a zalidněnějšími ulicemi.
Na aktivní dovolenou je naopak lepší jaro, případně ještě podzim. Dejme tomu duben až červen a září až říjen. Počasí je stále příjemné, ale už vhodnější na túry, výlety a poznávání. Neupečete se a tamní klima vám na výpravách bude vyloženě přát.
Otázka dopravy je malinko oříšek, ale nejde o nic, co by jakýkoliv cestovatel nezvládnul. Jde jen o to, že přímá linka Mošnov–Gozo holt neexistuje. Stejně tak neexistuje přímý let z Prahy. Takový fakt ale rozhodně ničemu nevadí, protože plán cesty není zase až tak náročný a výsledek jednoznačně stojí za to.
Nejprve přistanete na Maltě na letišti Luqa. Odtamtud je potřeba dostat se na sever ostrova do přístavu Ċirkewwa. A pak už vám jede trajekt Gozo Channel Line, přičemž cesta trvá asi 25 minut. Nakonec připlouváte do přístavu Mgarr a jste v cíli své pouti.
Na Maltě i na Gozu je možné využívat běžnou veřejnou dopravu. Je levná, to ano, ale pomalejší a méně flexibilní. Což s rázem a tempem ostrova naprosto koresponduje. Pokud však plánujete více cestovat a nechcete se nechat svazovat jízdními řády, tím pravým ořechovým pro vás bude půjčení auta. Ale pozor! Snadno se vám může stát, že všichni pojedou v protisměru. To bude nejspíše tím, že na Gozo se jezdí vlevo.
Typický Malťan? Miluje auta, potratům řekne „ne“ a fláká se
Gozo je sice o poznání menší než Malta, ale ani tak se určitě nebudete nudit.
Je nám jasné, že už jste se do jedinečnosti ostrůvku zamilovali. Pojďte s námi ještě nahlédnout i do míst, která navštívíte, až tam budete.
Historická pevnost, která se tyčí nad Victorií, hlavním městem ostrova. Dříve plnila úlohu útočiště, které obyvatele chránilo před nájezdy barbarských pirátů. Dnes už jde o klidné místo s úžasným výhledem na celý ostrov. Uvnitř najdete i malé muzeum, katedrálu i k ní přilehlé náměstíčko a malebné uličky, které názorně ukazují, že na světě skutečně jsou místa, kde čas neplyne.
Největší a nejznámější pláž na ostrově, kterou nelze přehlédnout. Červenooranžový písek, který nádherně kontrastuje s vodou čirého tyrkysu, je pastvou pro oči. Pláž je ohromně široká, klidná, nepřeplněná a vhodná i pro děti. Poblíž najdete i pár stánků a malebných kavárniček. A i když už i sem turisti přece jen jezdí, něco jako přeplněné letovisko určitě nečekejte.
Všude pole, všude lán a bazilika jako chrám. I těmihle neobratnými verši by se tahle bazilika dala popsat. Monumentální stavba osamocená v polích. Kolem ní skutečně nic než ticho, kopce a otevřená krásná krajina. Místo, kam míří poutníci i nevěřící, protože zdejší atmosféra je silná. Útroby baziliky jsou zdobené bohatě a výhledy do okolí dechberoucí.
Toužíte-li snad po té nejzajímavější scenérii ostrova, musíte sem. Malá laguna, kterou s mořem pojí skalní tunel. Ten samozřejmě můžete projet loďkou a ocitáte se rázem na širém moři. Co by kamenem dohodil odtud stávalo slavné Azurové okno (občas se mu říká Modré), které se sice v roce 2017 zřítilo, ale oblast i přesto kouzla nijak netratí.
Starověké chrámy, které jsou tu – podle některých odhadů – neuvěřitelných 5 500 let. Chrámy nejenže jsou zapsané na seznamu UNESCO, ale jsou i perfektně zachovalé, a hlavně přístupné veřejnosti. Pro milovníky historie absolutní povinnost, řekli bychom. Ani laik však výjimečností tohoto místa nezůstane nepolíben.
Menší zátoka obklopená skalami. Ideální místo na koupání, šnorchlování nebo večeři při západu slunce. Atmosféra je tu komorní, možná až maličko retro, ale příjemná. Večer tu bývá živo, přes den tak nějak po gozovsku klid. Pokud se tak vyhýbáte otevřeným plážím, ale zároveň prahnete po koupání v moři, Xlendi Bay je pro vás ideální.
Jedny z nejhezčích útesů na ostrově vůbec. Leží na jihu a jsou navštěvované mnohem méně než jiné části ostrova. Vytouženého klidu tak rozhodně dojdete zde. K nim vedoucí cesta se navíc vine přes pole a olivovníky, na což je radost pohledět. Útesy se pak dramaticky svažují do moře. Pěší výlet je v tomhle případě značka ideál.
Menší pobřežní městečko, které u turistů patří k nejoblíbenějším. Najdete tam všechno, co byste se hledali na klasické dovolené. Promenádu, bary, restaurace, možnosti zapůjčení skútru i potápěčského vybavení. I když jde o živější místo, hektický charakter tady ani tak nehrozí.
Další část dramatického pobřeží. Od hladiny se zde tyčí útesy do výšky až 125 metrů. Oblast je úchvatnou podívanou, ale většinou tu nepotkáte ani nohu. Navíc jde o důležitou ptačí oblast, a tak se vám možná poštěstí zahlédnout nějaké dravce nebo migrující ptáky.
Jeskyňka vysoko nad Ramla Bay, opředená velmi zajímavou legendou. Praví, že podle Homéra tu bohyně Kalypso držela Odyssea celých 7 let poté, co jeho loď ztroskotala v bouři. Dnes už jde spíš o vyhlídku než o historický objekt, ale pohled na pláž pod vámi je famózní. Když zpomalíte, určitě si všimnete, že místo má tichou a trochu tajemnou atmosféru.
Použité zdroje: