Pravidelně tvarovaný aktivní stratovulkán Cotopaxi je národním symbolem Ekvádoru. Mezi místními lidmi a turisty je populární mimo jiné díky tomu, že jeho nadmořskou výšku 5 897 metrů lze při dobrém počasí zdolat během 6 hodin! A to ani nemusíte mít nějak extra velké zkušenosti s horolezením.
Věčně ve sněhu ponořený vrcholek kráteru Cotopaxi stojí na východním andském hřebeni ve stejnojmenném národním parku (rozloha 340 km²). Park byl vyhlášen v roce 1975 – v tomto roce přišla také poslední známá větší sopečná erupce. Není nijak odříznutý od civilizace – 56 km směrem na sever leží hlavní město Ekvádoru Quito (jen 2 hodiny jízdy autem), které se nachází na seznamu světového dědictví UNESCO.
Ačkoliv v posledních desetiletích spíše pospávala, pár staletí zpět se sopka Cotopaxi činila, jak mohla. Od počátku 18. století zde došlo k více než 50 erupcím. Obyvatelé nedaleko stojícího města Latacunga by mohli vyprávět – již třikrát se Latacunga v prach obrátila a znovu zase povstala z popela. Naštěstí od zmiňovaného roku 1975 tu největší povyk způsobuje dunivý trysk divokých koňů, vlčí zavytí či křik plachtícího kondora andského.
To je ostatně další důvod, proč je v zemi výstup na Cotopaxi tak populární. Když totiž Ekvádorci nevědí, co budou dělat o víkendu, celá rodinka naskáče do auta a jede se na výlet k majestátnímu vulkánu, ke 300 metrů hlubokému ledovému kráteru a zase zpět.
Houpání nad aktivní sopkou? V Ekvádoru oblíbená zábava
Je 28. listopadu roku 1872 a německý geolog Wilhelm Reiss spolu s Kolumbijcem Angelem Escobarem vítězoslavně křičí nadšením. Historický moment! Sopka Cotopaxi – druhá nejvyšší hora Ekvádoru po vyhaslé sopce Chimborazo (6 310 m n. m.) – je poprvé zdolána člověkem.
O 70 let před Reissem se pokusil Cotopaxi zdolat sám velký pruský „kníže“ všech geografů Alexander von Humboldt, avšak neuspěl. Dostal se jen do výšky asi 4 500 metrů. Do této výšky můžete v pohodě dnes dojet i autem, a to během malé chvilky. Od výšky 5 000 metrů je Cotopaxi zemí ledového království, které bez příslušné horolezecké výbavy, průvodce a zázemí chaty Jose Ribas jen tak sami nezdoláte.
Mimochodem – pěší turistika a horolezecký výstup na Cotopaxi je hlavním lákadlem parku, ale oblíbené mezi turisty jsou i speciálně upravené sjezdové tratě pro horská hola.
Víte, že Česká republika má u sopky Cotopaxi svou nesmazatelnou stopu jménem Cotopaxi 72? Roku 1972 se 11 Čechů a 2 Poláci vydali k sopce a dále do národního parku za účelem geologického, vulkanologického a etnografického průzkumu.
Chata Jose Ribas (ve výšce 4 880 metrů) má kapacitu 86 míst k přespání a jsou v ní 2 kuchyně. Chata byla postavena v roce 1970 na severním svahu sopky. Od hlavní brány parku se k ní pěšky dostanete za 2 dny.
Zde se setkávají horolezci a dobrodruhové ze všech koutů světa, kteří netrpělivě vyhlížejí čas, kdy přijde jejich vrcholná chvíle výstupu. A protože v Ekvádoru neexistuje vůbec nic jako horská služba, chata Jose Ribas je poslední civilizované místo, kde o vás před samotným výstupem neboli chůzí do prudkého kopce po ledovci může být nějak postaráno.
Použité zdroje: