Žádné zábradlí, žádné stezky. Tady jste na vlastní pěst a v nebezpečí – jen vy, teplota přes 40 °C a nepřetržité a ohlušující erupce z lávového jezera. Takové to je u sopky Erta Ale.
Erta Ale (v místním jazyce Kouřící hora) leží v jedné z nejsušších oblastí na planetě – pouštní bezodtoké a velmi špatně přístupné oblasti jménem Danakilská proláklina na severovýchodě Etiopie. Úctyhodných 55 vulkánů v Etiopii je vyšších než ona. Ale k žádnému z nich se nedá dojet na hrbu velblouda a pak pozorovat nebezpečné lávové jezero, které je už přes 50 let v nepřetržité akci.
Čarokrásná a nebezpečná. Sopka Nyiragongo láká turisty a umí rozpoutat peklo
Vypadá velmi nenápadně a její základna leží hluboko pod hladinou moře. Dosahuje výšky pouhých 613 m. To při chůzi nahoru znamená jen mírné stoupání, takže nečekejte žádnou vysilující dřinu. Hlavním tahákem této čedičové štítové sopky je její nejjižnější kráter, kterému zde žijící Afaři (muslimští kočovníci a „byznysmeni“ s velbloudím taxi) říkají „pekelná brána“, a aktivní lávová jezera.
Do roku 2002 byla Erta Ale s ohnivým středem dostupná jen nadšencům s fotoaparáty, co si zaplatili let vrtulníkem. Helikoptéra udržovala od neustále hřmícího vulkánu bezpečnou vzdálenost. Dneska je situace jiná. Turisti podnikají skupinové výlety až na samý okraj bublajících lávových jezer, kde to vře dennodenně už od 70. let 20. století. Samotný vulkán byl objeven ještě o 100 let dřív.
Bahenní sopka v Indonésii utopila místní vesnice. Za její vznik může člověk
I když ohledně sopky a jejích aktivních jezer panují značné obavy vědeckých pracovníků, zatím naposledy Kouřící hora významně smrtelně „zlobila“ 25. září 2005. Tehdy zahynulo 250 kusů dobytka a tisíce místních obyvatel utíkaly daleko odsud.
Kromě návštěvy sopky a jejího denního i nočního pozorování lákají turisty její čarovné ohňostroje, tak taky nevšední zážitek z jízdy na velbloudovi, který vás vyveze až na vrchol sopky. Právě po velbloudím taxi je tady velká poptávka.
Použité zdroje: