Jméno rakouského šéfkuchaře Daniela Angerera asi většině z vás nic neřekne. To ale neplatí o New Yorku, kde platil za zkušeného profesionála, který se v roce 2010 nebál šokovat širokou veřejnost.
Když Angerer přemýšlel, čím ozvláštnit aktuální nabídku newyorské restaurace, napadlo ho použít surovinu starou doslova „jako lidstvo samo“. Jeho žena zrovna porodila vysněné dítko, které tou dobou kojila.
A v hlavě futuristického šéfkuchaře, který se nebál experimentovat a šokovat, se zrodil „ďábelský“ plán. Co takhle využít mateřské mléko pro výrobu vlastnoručně připraveného domácího sýra?
Od myšlenek přešel rychle k činům a zanedlouho tak výlohu jeho podniku zdobila vitrínka s vlastnoručně vyráběným sýrem z mateřského mléka, který prodával po dvaceti dolarech za kus.
Mnohé jeho počin šokoval a znechutil. Našli se však i tací, kteří si netradiční dobrotu nemohli nechat ujít a zamířili k Danielovi na ochutnávku.
Většina odvážlivců odcházela nadšená a ochutnávku Danielových sýrů doporučovala svým přátelům a známým. O téhle netradiční delikatese tak zanedlouho věděl celý New York.
Extrémní kuchyně: Jihokorejská pochoutka vypadá jako pánské přirození a konzumuje se zaživa
O recept na domácí sýr z mateřského mléka se Angerer podělil na svém blogu. Na jeho výrobu jsou potřeba čtyři šálky mateřského mléka, čtyři šálky jakéhokoliv jiného mléka (např. kravského nebo kozího), půl polévkové lžíce jogurtu (s aktivní kulturou), osminka syřidla zakoupeného v potravinách či zemědělských potřebách a polévková lžíce soli.
Po osmi hodinách „oživení“ mléka jogurtovou kulturou je třeba mléko zahřát z 20 na 30 stupňů Celsia, a poté buď skokově na 33 stupňů, pokud chcete hrudkový sýr typu ricotta, případně na 38 stupňů Celsia, pokud toužíte po tvrdém sýru. Následuje scezení a vytlačení do odpovídající formy. Takto připravený sýr údajně vydrží v chladu více než týden.
Extrémní kuchyně: Jedovatí a opilí úhoři utíkají během přípravy z pánve
Degustátoři, kteří tehdy měli možnost sýry z mateřského mléka ochutnat, se většinou shodli na tom, že jejich chuť byla delikátně květinová se „závratně sladkou koncovkou“. Angerer sýr servíroval na kanapkách, které byly doplněny o fíky a maďarskou pálivou papriku.
Mnozí jeho počínání a netradiční delikatesu odsoudili, jiní upozorňovali na jistou dávku pokrytectví. Například šéfkuchařka Miriam Simun v této souvislosti prohlásila, že: „Lidé se to bojí ochutnat, protože najednou přemýšlí o zdroji mléka: co dárkyně jedla, v jaké byla kondici, v jakém byla psychickém rozpoložení. U dojných krav nad tím nikdy nepřemýšleli.“
Na závěr musíme zmínit, že po tomhle pilotním projektu se k podobným experimentům v průběhu let odvážili i v některých restauracích v Londýně, Nizozemsku a Švýcarsku. Co si o téhle delikatese myslíte vy a ochutnali byste ji?
Použité zdroje: