Jiný kraj, jiný mrav – říká se. Zatímco u nás si nedovedeme představit štědrovečerní večeři bez ryby a bramborového salátu, ve světě bychom touhle kombinací příliš neoslovili.
Na čem si během vánočních svátků pochutnávají v Anglii, Austrálii nebo třeba Japonsku? Čtěte dál a dozvíte se to!
Francouzi jsou opravdoví gurmáni a potrpí si na dobré jídlo a pití. Není se proto čemu divit, že přípravě vánoční tabule věnují spoustu anergie a času. Na slavnostně prostřeném stole tak nesmí chybět šampaňské a předkrm z uzeného lososa, humra, ústřic či jejich proslulých palačinek.
Tradičním francouzským jídlem je i le reveillon, které se podává o půlnoci a skládá se z pečené šunky, klobás, ústřic, salátu, ovoce, sladkostí a vína. Tradičním jídlem je i foie gras – coby paštika z husích nebo kachních jater. Jako dezert si Francouzi připravují čokoládovou roládu se svěžím máslovým krémem, která vypadá jako poleno a podle toho se tak i jmenuje.
Bez těstovin by to v Itálii nešlo. A to ani během Vánoc. Slavnostní večeře se na Boží hod skládá z italských předkrmů, těstovin, pečeného masa a šumivého vína. Ikonickým italským vánočním dezertem, který má své fanoušky po celém světě, je potom panettone. Jde vlastně o sladké, asi kilo vážící pečivo s rozinkami a kandovanou citrónovou a pomerančovou kůrou, které se podává se sladkým krémem vyrobeným z mascarpone a sušeného ovoce.
Ve Španělsku jsou zvyklí večeřet hodně pozdě. A ani během Vánoc tuhle tradici neporušují. Proto se tradiční vánoční večeře servíruje kolem jedenácté hodiny v noci. Na slavnostně prostřeném stole nesmí chybět nejrůznější druhy tapas (třeba sýry, olivy a uzeniny). Oblíbená je i polévka s dary moře.
Hlavním chodem jsou potom úhoři, krevety a pečené ryby s přílohou z bílého chřestu. Dalším tradičním jídlem je i sušená šunka jamón. Jako dezert se ve Španělsku podávají marcipánové sušenky a hranolky z odpalovaného těsta, obalené v cukru a skořici, známé coby churros (čuros).
Nikdo si v Anglii nedokáže představit Vánoce bez tradičního pudingu. Jde vlastně o ovocný koláč, který doplňuje sušené ovoce, koření a ořechy. Saturací alkoholem a následným zahříváním se z něj pak stane vánoční puding. Než je podáván, znovu se vaří, polévá brandy a zapaluje. V některých rodinách do něj dokonce zapékají minci. Ten, kdo ji najde, bude mít v následujícím roce štěstí.
Naši němečtí sousedé si dopřávají tradiční vánoční večeři až na Boží hod. Hlavní jídlo se skládá z pečené husy nebo smaženého kapra a jako příloha se tady servírují brambory, dušené fazolky, zelí, kapusta a kysané zelí. Tradičním německým dezertem je potom vánoční štola – sladký hřbet s oříšky, kandovaným ovocem, případně kousky marcipánu a posypaný moučkovým cukrem.
Štědrovečerní večeře se v Polsku zahajuje rozlomením chleba a nalitím vánočního boršče. Jako hlavní chod se tady podávají sledi v zálivce ze zakysané smetany a gratinované ryby, servírované s vejci natvrdo a vařenými bramborami. Desert tvoří medovo-makové sušenky, nebo babka, což je vlastně pečený sladký uzel se skořicí.
S oslavami Vánoc na Filipínách tradičně začínají už kolem 16. prosince. Pouliční prodejci obklopí kostely a nabízejí věřícím horkou čokoládu a tradiční vánoční jídlo, které nese název puto bumbong. Jde vlastně o barvenou rýží ochucenou kokosem a třtinovým cukrem, vařenou a servírovanou v bambusu.
Štědrovečerní večeře se na Filipínách neobejde bez šunky pečené na medu nebo rožněného selete. Polévkou je vývar z hovězí oháňky. Jako dezert se servíruje takzvaná kalamay - opět lepivá rýže s kokosem, burákovým máslem, cukrem a kokosovým mlékem.
Kdo by to byl řekl, že tradičním vánočním jídlem Japonců je smažené kuře ze známého fastfoodového řetězce KFC? Japonci si tuhle „lahůdku“ na Štědrý večer objednávají klidně i dva měsíce dopředu. To proto, aby se na ně dostalo.
O absolutní boom a zařazení smažených kuřecích jídel na štědrovečerní menu se zasloužila masivní reklamní kampaň v 70. letech. Abychom ale Japoncům nekřivdili, dodáme, že na slavnostně prostřeném stole se objevuje i bílý houbovitý dort se smetanou a jahodami.
I v Rumunsku začínají s oslavami Vánoc s předstihem. Tradiční vánoční oslavy začínají totiž už 20. prosince, kdy se jako pocta svatému Ignáci poráží prase. Naporcované vepřové pak tvoří základ rumunské vánoční hostiny. Pečínka se podává s domácími nakládanými okurkami, připravují se vepřové klobásky a také sarmale, což jsou vlastně nakládané zelné listy, plněné rýží a vepřovým masem.
Tradiční pochoutkou je i levandulový chléb ve tvaru kříže, o který se Rumuni dělí se svými sousedy.
Oslavy Vánoc začínají na Islandu už 23. prosince. Tehdy se totiž slaví den svatého Thorláka, kdy Islanďané pojídají nepříliš voňavého fermentovaného rejnoka s vařenými bramborami a jehněčím sádlem.
Na štědrovečerním stole pak bývá uzené jehněčí, solená vepřová žebra a různé druhy drůbeže a pernaté zvěře. Ze sladkých pokrmů pak nesmí chybět slazená rýžová kaše a cukroví – nejčastěji perníčky.