Přesto existují kmeny, které ho ještě nedávno praktikovaly. Narazit jste na ně mohli třeba na exotickém ostrově Vanuatu nebo melanéských ostrovech, jejichž součástí je i Fidži. Jak vypadal typický život kanibala? 

Zdrojů bylo dost, kanibalům maso chutnalo

Jako první se nabízí otázka, proč obyvatelé melanéských ostrovů příslušníky svého kmene vlastně konzumovali. Nabízí se náboženské důvody, ale i nedostatek potravy. Ani jeden z důvodů se v průběhu let nepotvrdil. Podle všeho to vypadá, že lidské maso kanibalům prostě chutnalo. Ale muselo mít správnou barvu!

Běloši prý poměrně dost zapáchali a jejich maso bylo nakyslé, takže je místní museli různými způsoby upravovat. Nejčastěji využívali bylinky a salát, který je podobný našemu špenátu. Maso zbavené kostí zabalili do banánových nebo palmových listů a na rozžhavených kamenech jej v otevřeném ohništi opekli. 

Hotový „pokrm“ také nikdy nejedli holýma rukama, ale speciálními dřevěnými vidličkami, které jsou na Fidži dnes lehce k dostání jako suvenýr. Použít je k jiné aktivitě než k pojídání lidského masa bylo zcela zakázáno a představovalo to ten nejhorší možný hřích! Jak úsměvné…

U Melanésanů se těšily oblibě zejména paže, srdce a játra. Naopak hlavu nikdo nechtěl, a tak končila u kněžích.

Zdroj:

Shutterstock

Nejí, živoří v lese a pak se nechají obřezat. Často se zákrok nepodaří a mladíci umírají se znetvořenými genitáliemi

Degustační menu tvořené z paží, srdcí a jater

Kanibalové z melanéských ostrovů byli poměrně vybíraví. I když se většinou snažili zkonzumovat celého nebožtíka, mezi nejcennější „kousky“ patřily paže, srdce a játra. Právě na těchto místech měla sídlit životní síla člověka, která byla pro strávníky velmi podstatná. Naopak hlava se velké oblibě netěšila, a proto obvykle připadla kněžím.

Melanésané se navíc domnívali, že po snědení svých sousedů ožijí v nebi ve stejném stavu a věku, v jakém zemřeli. Pokud tedy zemřel kmenový náčelník, šly na smrt také všechny jeho ženy. Mnoho příslušníků kmene také volilo smrt dobrovolně. Nechtěli se dožít stáří a věřili, že příští život si užijí v mladém věku, bez bolesti a nemocí. 

Pokud zemřel náčelník, šly na smrt i všechny jeho ženy.

Zdroj:

Shutterstock

„Nešij sebou a polykej!“ Chlapci z kmene Mardudjara čelí krutému a nechutnému rituálu dospělosti

Rekordman snědl téměř 900 lidí!

I mezi kanibaly se našli rekordmani, kteří počítali svoje oběti po stovkách. Jedním takovým byl třeba náčelník jménem Undre Undre, který údajně plnil vůli bohů a za svůj život spořádal neuvěřitelných 872 lidí! Toto číslo sedí a najdete ho v mnoha zdrojích. Co se ovšem liší, byl způsob, jakým Undre snědené lidi počítal.

Zatímco některé zdroje hovoří o tom, že za každého nebožtíka vhodil malý kamínek do zvláštní jámy, jiný zdroj uvádí, že za každého snědeného člověka nechal usadit v řadě jeden balvan za druhým. Tak či onak šlo o hrůzostrašného muže, který vyplenil zhruba jednu středně velkou vesnici. 

Definitivní tečku za kanibalismem na Fidži udělal speciální „usmiřovací rituál“ na počest misionáře Thomase Bakera, který při své návštěvě souostroví neprojevil dostatečnou úctu náčelníkovi, a tak ho v roce 1867 snědl. Zbyly z něj údajně jen boty, které jsou dodnes k vidění v místním muzeu. 

Použité zdroje:

• en.wikipedia.org/wiki/Cannibalism_in_Oceania
• theculturetrip.com/pacific/fiji/articles/a-brief-history-of-cannibalism-in-fiji
• poznatsvet.cz/clanek/kanibalove-fiji-30000925.html
• stoplusjednicka.cz/kanibalismus-jako-zivotni-styl