Podívejte se s námi na TOP 10 italské kuchyně, které by měl na cestách po krásách téhle země ochutnat každý!

#1 Pizza

Jasně, pizza. Absolutní základ. Když se mluví o Itálii, řeč sklouzne k pizze. Aby ne! První pokrm, který dneska označujeme za pizzu, vznikl už v 18. století v Neapoli. Nejdřív šlo o jídlo pro chudé, protože na placku z těsta přišly suroviny, kterých měla chudina dostatek. Původ pizzy je ale mnohem delší – první placky, které se jí aspoň náznakem podobají, baštili už lidi v neolitu.

K nejpopulárnějším pizzám patří Margherita (rajčatový základ, mozzarella, bazalka, olivový olej), Quattro Formaggi (čtyři druhy sýrů, smetanový základ) a Tonno (olej, černé olivy, tuňák, sýr a cibule).

Pizza, jak ji dneska známe, pochází z 18. století.

Zdroj:

Bigstockphoto

Jen v České republice se ročně sní asi 31 miliónů. A když si v kalendáři označíte 9. únor, můžete příště tematicky oslavit Mezinárodní den pizzy. 

#2 Těstoviny

Spaghetti, farfalle, penne, ravioli, lasagne, fusili… Těstovin je celá řada a miluje je snad celý svět, ať už s chuťově vytuněnou omáčkou, nebo s kečupem a eidamem třicítkou. Z Itálie ale známe hlavně spaghetti carbonara a bolognese. 

Italské těstoviny jsou zážitek, ať už si vyberete jakékoli.

Zdroj:

Bigstockphoto

První zmínka o těstovinách pochází z 1. století, kdy se objevila v Apiciově knize. A že je lidi jedí dosud? To o něčem svědčí…

#3 Risotto

I tradiční italské rýžové jídlo Češi s radostí předělávají k obrazu svému. Zatímco ve školní jídelně může rizoto znamenat gastronomickou katastrofu, ochutnávka risotta v Itálii se bude pravděpodobně rovnat chuťovému orgasmu. 

Většina druhů risotta obsahuje máslo, cibuli a víno. Risotto mívá až krémovou konzistenci a na jeho přípravu je třeba vybrat správnou rýži – tu s vysokým obsahem škrobu a s kulatým středním tvarem zrn.

Šafránové risotto je delikátní gastronomický zážitek.

Zdroj:

Bigstockphoto

Nejznámější je risotto bianco (rýže, cibule, šalvěj, víno, máslo a parmazán), risotto alla milanese (rýže, vývar, šafrán, cibulka, máslo, parmazán) a risi e bisi (rýže, slanina, olej, petržel, hrášek, hovězí vývar, máslo) – tenhle recept je typický pro oblast Benátek.

#4 Focaccia

Ach, focaccia. Kdo jednou vloží do úst tenhle lehoučký druh chleba, k němuž nedomyslitelně patří olivy a olivový olej, už se ho nebude chtít vzdát. Naštěstí není složité si ho upéct, ovšem ochutnat ho v Itálii, to má samozřejmě úplně jiné rozměry. Focaccia si u nás vysloužila samostatný článek. 

Tenhle lehký chlebík už nebudete chtít dát z ruky.

Zdroj:

Bigstockphoto

#5 Bruschetta

Zapečený nebo opečený chléb se obvykle podává jako předkrm nebo snídaně. Nejčastěji na něm najdete bazalku, rajčata, česnek, sůl, pepř a olivový olej. Bruschetta má svůj původ už v 15. století ve střední Itálii a populární je nejspíš proto, že se její součástí může stát snad kterákoli jedlá surovina.

Bruschetta je naprosto vynikající a neskutečně variabilní předkrm.

Zdroj:

Bigstockphoto

#6 Prosciutto

S prosciuttem se setkáte v jihoevropských zemích často. Třeba v oblíbeném Chorvatsku jste ho možná ochutnali pod označením pršut. Základem je vepřové maso naložené v soli po dobu několika týdnů až měsíců. K soli se případně může přidat i koření. Po tom, co se dostatečně uleží, je potřeba ho několik měsíců až let sušit na dobře větraném místě.

S touhle pochoutkou se setkáte i v jiných přímořských státech. Třeba v Chorvatsku.

Zdroj:

Bigstockphoto

#7 Parmigiano Reggiano

A konečně se dostáváme k sýrům. Z celé řady jeho druhů jsme jako zástupce vybrali pravý a nefalšovaný parmazán. Od roku 1996 jde o chráněnou značku platící v Evropské unii a není divu. Tenhle sýr, to je prostě skvost.

Vyrábí se z čerstvého a částečně odtučněného kravského mléka – toho je na výrobu jednoho bochníku o hmotnosti necelých 40 kilogramů potřeba neuvěřitelných 520 litrů. Bochníky jsou obvykle 18–24 centimetrů tlusté a v průměru mívají 40–45 centimetrů. 

Ten nejvzácnější parmazán zraje i 6 let.

Zdroj:

Bigstockphoto

V čem spočívá jeho kouzlo? Připravené bochníky musí 15–20 dnů pobýt v solném roztoku a pak na dřevěných policích zrají. A dávají si na čas – trvá to minimálně rok, ale jsou i druhy, které zrají fascinujících 6 let (k tomu ale dochází jen vzácně).

Parmazán se používá do těstovin, omáček a polévek, ale Italové ho rádi konzumují i samotný ke sklence vína.

#8 Gelato

Když zmrzlina, tak v Itálii. Ať už si tu gelato poručíte kdekoli, pravděpodobně předčí i ten nejchutnější pokus v celém Česku. Poctivé gelato vzniká s mléka, smetany, různých druhů cukru a ochucovadel (jako jsou třeba oříšky nebo ovoce). Po jedné porci se budete nejspíš cítit nacpaní, protože gelato sice obsahuje míň tuku než klasická zmrzlina, ale je mnohem hutnější. 

Italské gelato by milovníci sladkého mohli jíst i po kilech.

Zdroj:

Bigstockphoto

#9 Tiramisu

V Itálii má své počátky i jeden z nejtučnějších dezertů na světě. Jeho název, tiramisu, pochází ze slov tirami su, což můžeme volně přeložit jako rozvesel mě nebo povzbuď mě. A přesně to se stane, jakmile tuhle lahůdku ochutnáte v pravém italském provedení.

Tiramisu je jedním z nejtučnějších dezertů na světě. Může za to mascarpone.

Zdroj:

Bigstockphoto

Základem dobroty je sýr mascarpone, pak jsou potřeba ještě žloutky a cukr, podle zvyklostí někde i smetana. Nedílnou součástí jsou speciální piškoty namáčené do espressa, do nějž se může přidat i likér Amaretto. Na vršek pak nakonec přijde ještě kakao. Mňam!

#10 Affogato

Nebyl by to článek o italských dobrotách, kdybychom nepřipomněli skvělou italskou kávu. Pokud už vás ale omrzelo espresso nebo cappuccino, zamiřte do kavárny na affogato. 

Utopit kvalitní vanilkovou zmrzlinu v kvalitním dvojitém espressu je vždycky dobrý nápad.

Zdroj:

Bigstockphoto

Tenhle dezert se skládá z espressa (z dvojité dávky), jímž přelijete kvalitní vanilkovou zmrzlinu. V některých kavárnách do dezertu přidávají i likér, jinde můžete najít kousky sušenek, kokosu nebo lesní plody. 

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, zdroj 7, zdroj 8, zdroj 9, zdroj 10