Verona nemá moře (přestože William Shakespeare ve Dvou šlechticích z Verony tvrdí opak) a to její návštěvnost trochu sráží. Přece jen Itálie láká většinu turistů na vodní radovánky.

V hlavním městě provincie Verona najdeme něco jiného. Žádné obří zářivé neony, jen úžasnou výzdobu na fasádách domů, z kterých dýchá duch dávno zašlých dob. Velikost mistrů italské architektury tady vyniká naplno. Kde přesně?

Balkon Romeovy Julie

Ano, míří tam každý turista, ale tohle se prostě nedá nevidět. Zvláštní kouzlo má tato památka obzvlášť pro nás Středoevropany. Žádná Julie Kapuletová totiž nikdy skutečně nežila. Čech zvyklý na Járu Cimrmana se musí bavit, když vidí zástupy lidí cvakajících fotoaparáty před sochou neexistující dívky.

Mnozí zamilovaní jí dokonce píší vzkazy. S tím je teď ovšem konec. Radním se nelíbil nepořádek, který vytvářely papírky poletující po nádvoří pod balkonem. Krom toho některé vzkazy pisatelé připevňovali na zdi žvýkačkami, což značně hyzdilo vzhled domu Casa di Giulietta.

Ano, to je to místo...

Zdroj:

Shutterstock

Vzkazy tu psát nemůžete, ale říct si na balkonu „ano“ a potvrdit tak manželský slib klidně lze. Není to sice nejlevnější, ale pro romantické duše naprosto ideální. A kdo nechce plýtvat penězi, tak se alespoň vyfotí s Julií odlitou z bronzu. Vypadá stejně úžasně, jak ji popisuje Shakespeare v románu, i když ňadra má již značně ohmataná.

Zámek Miramare měl být hnízdečkem lásky, ne však na dlouho

Veronský amfiteátr, v němž se hraje dodnes

Kousek od balkonu zamilovaných stojí třetí největší amfiteátr světa. Ano, po římském Koloseu a aréně v Capui nedaleko Neapole se pyšní třetí nejrozsáhlejší stavbou tohoto typu právě Verona. Vypadá opravdu skvěle a zachovale, proto dodnes hostí spoustu hudebních představení.

Návštěvník už už chce zavřít oči a zasnít se, jak uprostřed arény hrají herci premiéru antické hry a u vchodu hlídají ozbrojení legionáři, ale nedá se nic dělat, realita 21. století se okamžitě přihlásí. Má spoustu podob. Veliké plakáty na zdi amfiteátru propagující blížící se kulturní akce, opodál stojící pán hulákající do mobilního telefonu nebo všudypřítomní prodejci.

Veronský amfiteátr – stavba z roku 30 před lety prošla rekonstrukcí a je schopná pojmout více než 30 tisíc návštěvníků.

Zdroj:

Shutterstock

Otravné a neodbytné jsou hlavně smečky afrických obchodníků, kteří vnucují „zaručeně pravé“ značkové hodinky a kabelky. Nevlastní povolení k prodeji, takže jakmile se za rohem objeví policista, sbalí se zručností Davida Copperfielda deku s nabízeným zbožím a během několika vteřin zmizí rychlostí, za níž by se ani slavný mág nemusel stydět.

Nejméně italské město v Itálii. Kdo toužil po Terstu a koho inspiroval k veledílům?

Park Giardino Giusti dobije baterky na další cesty

Po troše ticha a odpočinku ve městě plném turistů a otravných prodavačů čehokoliv zatouží dříve či později každý. Nejlepším prostředkem k načerpání síly na další cestovatelské výpady je asi návštěva některého z městských parků. Ve Veroně najdeme spoustu pěkně upravených, za zmínku stojí především Giardino Giusti. Nachází se nedaleko centra, takže na rozdíl od většiny podobných oáz klidu se sem nemusíme trmácet přes půl města.

Zahradníci v nejhezčím parku Verony tvarují zeleň s přesností inženýrů NASA do podoby až umělecké. Kdo si při zmínce o práci se zahradními nůžkami vybaví jen to, jak Jiří Voskovec a Jan Werich stříhali živý plot tak dlouho, až jim byl po kolena, tak zde se velmi podiví, co je se zahradními nástroji možné provést. Mozartovi ani Goethemu se nelze divit, že i oni propadli kouzlu této zahrady.

Na jaře a na podzim ji ruší nejméně nejméně turistů, v létě je nejkrásnější, v zimě nejzajímavější. V Giardino Giusti se nedá trefit do špatného období.

Zdroj:

Shutterstock

Porta Borsari – brána do minulosti

Ačkoliv v lednu roku 1117 otřáslo Veronou mohutné zemětřesení, které zničilo spoustu tehdejších staveb, jedna, tedy spíše část jedné z nich, přečkala až do naší doby. Trochu narušuje raně středověkou atmosféru, ale díky její kráse a osvěžujícímu závanu antiky to vůbec nevadí. Starořímská brána Porta Borsari.

Někteří návštěvníci Verony vyfotí bránu, otočí se a jdou k dalším památkám. Dělají chybu. Za Porta Borsari se totiž otevírá spleť úzkých kouzelných uliček s krásnými starými domy. Tady to chce jen schovat fotoaparát a jen si vychutnávat tu pravou Itálii.

Zdi narozeniny neslaví, a tak Porta Borsari nemusí sfoukávat úctyhodné tisíce svíček.

Zdroj:

Cortyn / Shutterstock

Kavárna Mazzanti plná chutí a vůní

Oficiální název je Caffé delle Erbe, ovšem místní mu neřeknou jinak než právě Mazzanti. Patří k nejproslulejším kavárnám ve Veroně. Stojí na Piazza delle Erbe, které má strategickou polohu. Jde o přirozený střed města, odkud se dá velmi rychle dostat ke všem důležitým turistickým magnetům Verony.

Krom dobré polohy je výhodou Mazzanti hlavně její jedinečný kolorit. Její základní element tvoří živá hudba. Za zvuku nástrojů muzikantů pak pochoutky italské kuchyně a voňavé barevné koktejly chutnají ještě lépe.

Verona nabízí mnohem víc, vždyť ne náhodou patří mezi poklady světového dědictví UNESCO, jen namátkou jmenujme hrad Castelvecchio či náměstí Piazza dei Signori obklopené úchvatnými paláci, na které se z centra náměstí dívá Dantova socha. Ale o tom třeba někdy jindy.

Italské Portofino je jako stvořené na prodloužený víkend. Pojedete?

Použité zdroje:

• smilingway.cz/verona/
• earthtrekkers.com/best-things-to-do-verona-italy/