Přírodě nejvíc prospívá, když se jí člověk obloukem vyhne. V Mionší v okrese Frýdek-Místek to platí dvojnásob, a proto tam návštěvníci mohou jen v omezeném počtu několikrát do měsíce a jen s průvodcem.
Znáte Nohavicovu píseň Milionář? Pak si možná vybavíte pasáž „…mam srdce skromne jako všeci z Dolni Lomne.“ Ale kde ta Dolní Lomná leží? Vězte, že 10 kilometrů od polských hranic a přímo na slovenských hranicích. Kout je to opravdu odlehlý, a možná i proto si zachoval svou krásu stovky let. Právě mezi Dolní a vedlejší Horní Lomnou najdeme nebývale zachovalou přírodu oblasti zvané Mionší. Ta dnes patří k největším pralesům České republiky.
Křížová cesta v Lužických horách ukrývá zázračné místo a zahrála si v Máji
Mionší má status národní přírodní rezervace (do roku 1992 jsme tuto nálepku znali pod názvem státní přírodní rezervace). To znamená, že se na jeho území nesmí libovolně a ve velkém těžit dřevo, rozdělávat oheň nebo chodit mimo vyznačené cesty. Tady jde ale ochrana ještě dál.
Kdysi vedla stezka, po níž se mohli lidé pohybovat a obdivovat krásy původního lesa, přímo přes území parku. Jenže to panensky čisté krajině škodilo, docházelo k rušení hnízdícího ptactva. A tak správa parku vytvořila stezku novou, vedoucí tentokrát okolo parku. Ani to však nedopadlo dobře, příroda trpěla stále.
Čertovy varhany: Skála, která ukrývala krále Miroslava
A tak se nyní na Mionší lze podívat jen v doprovodu průvodce, a to pouze několikrát týdně. V sobotu a v neděli vyráží do terénu dvě skupinky (v 9.30 a 13.00 hod.), po předchozí domluvě je ještě možné domluvit termín v pracovním týdnu (na 9.30 hod.). Ovšem jen v sezóně od června do poloviny září a musíte utvořit skupinku 10–25 osob. Ani víc ani míň.
Jedna návštěva stojí 100 Kč, trasa je dlouhá 7 kilometrů, čeká vás na ní 10 zastavení a projdete ji za 3–4 hodiny. Čeká vás tu převýšení přes 300 metrů a není vhodné jezdit sem s kočárkem.
A co že tu tak úzkostlivě chrání? Je toho dost. Především chráněné druhy, mezi které patří čáp černý, tetřev hlušec, puštík bělohlavý nebo třeba datel černý. A zapomenout nesmíme na unikátní karpatské endemity – ty zastupují například plži vřetenatka Ranojevičova moravská nebo řasnatka žebernatá.
Ono ale vlastně ani tak nejde o to, co všechno tam uvidíte. To, co vás dostane, je celkový dojem. Mionší podléhá přísné ochraně, les si žije svým životem a je to znát. Inu, krásná místa se mnohdy nejlépe zachovají, když se je lidé nesnaží nijak vylepšovat.
Ráj báboviček nebo česká Sahara. I tak se přezdívá krajině u Vlkova
Použité zdroje: