Není to nikterak moc z ruky, pokud zrovna nebydlíte v Brně nebo Ostravě. Nachází se asi půl hodiny cesty autem od německé Chotěbuzi, respektive asi hodinu a půl jízdy z Berlína směrem na jih. Z Prahy jsou to necelé tři hodiny. A to je přijatelná cena za vstupenku do ráje, ne? 

Délka říčních kanálů ve Spreewaldu je asi 970 kilometrů. Ne všechny jsou ale splavné.

Zdroj:

Bigstockphoto

Ať už milujete plavení se na čemkoli, kanály, jimiž je Sprévský les protkaný, vás nadchnou, to se vsadíme. Rezervace často přirovnávaná k parku Everglades ve Spojených státech nabízí úchvatnou spleť asi 300 kilometrů splavných toků, které tu vytvořila řeka Spréva. Ta má mimochodem prameny v Sasku, u hranic s Českem, a dokonce i protéká Šluknovským výběžkem.

Je to trošku „línej olej“, ale pohodová projížďka je tím zaručena. Cestou nejenže zapracujete na kondičce, ale taky načerpáte energii z lesa a občas objevíte i malebná zákoutí s chaloupkami jako z pohádky. Synonymem téhle krajiny je pohlazení po duši.

O malebná zákoutí, ale i úplnou divočinu tu není nouze.

Zdroj:

Bigstockphoto

V oblasti je dokonce několik kempů. Při správném výběru to budete mít k nástupu na kanál asi tak minutku chůze. Plavidlo si tu pochopitelně můžete půjčit nebo se přidejte ke skupince a nechte se svézt od profesionála.

Sprévským lesem můžete brázdit sami nebo se ve skupince nechte svézt od profíka.

Zdroj:

Bigstockphoto

Maskot Spreewaldu? Jednoznačně okurka

Oblast Sprévského lesa není známá jen kanály, ale i okurkami, které jste možná zahlédli ve filmu Good Bye, Lenin! – dneska už se tu bohužel nepěstují v takové míře jako kdysi, za dob NDR si ale vysloužily chráněné označení původu. Všechny možné úpravy okurek od jemných nálevů až po ty ostré a různé způsoby zpracování asi nezakusíte, pravděpodobně by vám okurky brzy lezly i ušima. Za decentní degustaci to ale stojí. 

Braniborský klenot představuje i Lužické Srby

Až se dostatečně najezdíte, rozhlédněte se kolem. Dvojjazyčné cedule by vás neměly překvapit, stejně tak případné hloučky lidí v krojích. Když se trefíte do pestré slavnosti Lužických Srbů, budete mít o další zážitek postaráno. V Lübbenu dokonce můžete navštívit restauraci, kde servírují typická lužickosrbská jídla. 

Je to právě jejich komunita, která Braniborsko, ale i sousední Sasko příjemně zpestřuje, i když jejích příslušníků ubývá. K roku 2015 jich v oblasti Horní a Dolní Lužice žilo asi 60 tisíc, přičemž dvě třetiny z nich obývaly Sasko a jedna třetina právě Braniborsko.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5