“To nejkrásnější na Mexiku je jih téhle země a nejhezčí na jihu je Oaxaca,” řekl nám jeden známý před naším odletem do Mexika. Nebyl důvod mu nevěřit - žil a pracoval v této zemi skoro tři roky, takže tohle prostředí zná důvěrně. A to byl hlavní důvod, proč po Yucatánu, Acapulcu a Mexico City jsme se rozhodli i pro návštěvu Oaxacy. Menšího města na jihu tohoto velkého státu…
… a nelitovali jsme ani na vteřinu. Jestli může mít země nějaké srdce, pak v Mexiku tím srdcem je určitě Oaxaca. Nenapodobitelné koloniální město s originální atmosférou, kterou jinde už nenajdete. Důvod? Jednoduchý – více než jiné lokality ve střední Americe je Oaxaca ovlivněna indiánskými tradicemi. V jejím okolí žije šestnáct různých indiánských kmenů, jejich představitelé většinou sídlí ve vesničkách vysoko v horách. Ostatně samo město Oaxaca se nachází také pěkně vysoko – skoro v nadmořské výšce naší Sněžky - nějakých 1550 metrů nad mořem.
… a nelitovali jsme ani na vteřinu. Jestli může mít země nějaké srdce, pak v Mexiku tím srdcem je určitě Oaxaca. Nenapodobitelné koloniální město s originální atmosférou, kterou jinde už nenajdete. Důvod? Jednoduchý – více než jiné lokality ve střední Americe je Oaxaca ovlivněna indiánskými tradicemi. V jejím okolí žije šestnáct různých indiánských kmenů, jejich představitelé většinou sídlí ve vesničkách vysoko v horách. Ostatně samo město Oaxaca se nachází také pěkně vysoko – skoro v nadmořské výšce naší Sněžky - nějakých 1550 metrů nad mořem.
Milovníci historie si tu přijdou na své - bezpočet malebných domů z koloniálního období, velké množství nádherných barokních kostelů, rušná tržiště, kde doslova za babku můžete koupit od indiánských prodejců nádherné kousky, ať už je to neglazovaná hrnčířská keramika, nebo jsou to pestrobarevné koberce, dečky, figurky, nejrůznější ozdoby z kovu i z látek…
Ale stop! Suvenýry tu mají neobyčejně lákavé a levné, to jistě ano, ale nepřijeli jsme do Oaxacy přece nakupovat - naším cílem byla především historie, protože právě tady - v tomto městě velkém přibližně jako Brno, na vás dějiny Mexika čekají na každém rohu.
Tak třeba katedrála na náměstí Alameda del Léon je impozantní. Právě před jejím vchodem odpradávna byl také trh, kam zeširoka zdaleka přijížděli řemeslníci, aby nabízeli své výrobky. Jenže okolí katedrály bylo nevzhledné. V jednom z okolních domů sídlil téměř před dvěma sty lety guvernér Don Antonio de Léon, který rozhodl, aby okolí se katedrály proměnilo v důstojnou a krásnou zahradu. A proto tento velkolepý kostel nyní stojí hned na pokraji nádherného parku, jenž byl slavnostně otevřený už 13. října 1843. Dozor nad jeho výstavbou měl Léonův sekretář, budoucí slavný prezident Benito Pablo Juárez, který se nedaleko od Oaxacy narodil, oženil se tu a po celá léta zde byl hlavním soudcem, později pak dokonce i guvernérem.
O čtyři domovní bloky dál nelze minout jeden z nejslavnějších kostelů v Mexiku - proslulé Santo Domingo, jehož interiér je pokrytý zlacenými ornamenty. Ke kostelu pak přimyká ještě klášter, v jehož budově sídlí Museo de las Culturas de Oaxaca. Právě zde je možné vidět dechberoucí poklad z hrobu č. 7, který odhalili archeologové na nedalekých zříceninách na hoře Monte Alban. Zkoumali tam kdysi řadu chrámů, které sloužily minulým civilizacím jako kultovní a obřadní místo a narazili na poklad. Hrob číslo sedm byl objeven archeology v lednu 1932, patřil prý indiánskému šlechtici z kmene Zapotéků a obsahoval šperky ze zlata, stříbra a mědi a také z nefritu, tyrkysu, křišťálu a vzácných velkých perel. Mnohé z těchto předmětů - včetně těch zlatých, jejichž celková hmotnost dosahuje téměř čtyř kilogramů - jsou k vidění právě tady.
Mimochodem - na nedaleký Monte Alban si určitě z Oaxacy udělejte výlet. Archeologické bohatství tohoto nesporně magického místa, můžeme obdivovat dodnes. Jsou zde například četné pyramidy, které vévodí svému okolí. Navíc zde archeology byla objevena i velkolepá náměstí, podzemní chodby, hřiště na hraní rituální míčové hry zvané ollamaa asi 170 podzemních hrobek.
Dostanete-li v Oaxace hlad, určitě navštivte jednu ze zdejších restaurací. Mexická kuchyně je zde vyhlášená. Ty s nejlepšími kuchaři a s nejširší nabídkou najdete zpravidla na Zócalu, což je centrální náměstí s altánem uprostřed, který je obklopen velkými platany a lavičkami.
Právě tady to naplno žije každý večer. A nejenom to - koná se tu proslulá “Noche de Rábano” - Noc ředkviček. Je to místní tradice, která se zde provozuje vždy těsně před Vánoci - 23. prosince. Různorodě se v tuto noc zdobí ředkvičky, někdy jde opravdu o výtvory výjimečné a originální. Akce trvá jen pár hodin, ale přitahuje většinu obyvatel Oaxacy. Bez návštěvy Noci ředkviček tady prostě Vánoce nezačnou ani náhodou…
Když už jsme u toho jídla - mezi pozoruhodné potraviny prodávané zde na trzích patří čokoládové tyčinky (primárně používané k výrobě horké čokolády). A stejně jako v jiných částech Mexika i zde má čokoláda mimořádný význam, a to již od pradávných dob. Kromě toho, že se jedná o oblíbenou potravinu, čokoláda se tady totiž po staletí běžně používala i jako lék, navíc kakaová semena tu bývala kdysi dávno platidlem místo peněz.
Čokoláda připravená v Oaxace je v Mexiku známá tím, že je skoro vždy ochucená skořicí a mandlemi a často je připravená s horkým mlékem. Nejznámější firmou v Oaxace, která čokoládu prodává, je El Mayordomo, mají zde dokonce i obchod, v němž můžete přímo a naživo vidět, jak se připravují různé druhy čokolád.
Oaxaca určitě stojí za návštěvu. Právě tady na vás dýchne skutečná atmosféra Mexika, toho pravého, původního, skutečného…