Zamýšleli jste se někdy nad tím, zda existuje opravdový střed světa? Odpověď zní ano! Takové místo najdete na hranicích Kalifornie a Mexika. Před třiceti lety se sem společně s manželkou vypravil jistý Francouz Jacques-André Istel. A právě v té době se začíná psát jeho příběh.
Možná za to mohl příliš konzumní způsob života, možná celková rozmrzelost. Co vedlo Francouze Jacquese-Andrého Istela a jeho manželku k tomu, že se přestěhovali na místo, které bylo plné písečných dun všude tam, kam lidské oko dohlédlo, to s jistotou říci neumíme. Jedno je však jisté – zamilovaní manželé se jednoho dne odstěhovali do opuštěného rohu Kalifornie nedaleko hranic s Mexikem a Arizonou, kde Istel kdysi koupil velký pozemek.
Istel společně s manželkou začal budovat své životní dílo. A nutno říci, že to nebylo nic jednoduchého. Plánoval totiž vytvořit velkolepé muzeum ze žuly, které mapuje zásadní aspekty historie lidstva. Navíc byl ve svých představách více než odvážný. Muzeum má na tomto místě údajně stát další 4 000 let.
Jacques-André Istel se v roce 1985 navíc zasloužil o to, že místo bylo prohlášeno oficiálním středem světa. Ten se totiž mohl dle jeho vyjádření nacházet prakticky kdekoli, tak proč ne zrovna tady. Okolo žulového muzea následně začalo vznikat maličké město, které má k dnešnímu dni celých 15 obyvatel. Nikoho taky asi nepřekvapí, že jeho starostou je právě Istel.
Podzemní pláž vznikla díky leteckým pumám a neposedným sopkám
Dnes ve středu světa stojí 20 velkých žulových panelů, které vyprávějí některé příběhy lidstva. O člověku tady prý najdou zásadní informace i mimozemšťani. Žulové panely informují například o Velkém třesku, různých náboženstvích, erupci Vesuvu, řeckých filozofech či přistání na Měsíci. V chladnějších měsících se tady můžete projít společně s průvodcem, v létě není prohlídka organizovaná.
Istelovi je v současné době už 94 let. Podle jeho slov však expozice není ani zdaleka hotová. Neustále se tak – i přes svůj pokročilý věk – angažuje v jejím rozšiřování. Dle jeho názoru bude lidstvo v budoucnosti kolonizovat i jiné planety, přesto na svou mateřskou Zemi nezanevře. Možná i to důvod, proč jeden z panelů nese výrok: „Nechť naši vzdálení potomci, možná z planet daleko od Země, zhlédnou naši kolekci historie s porozuměním a náklonností.“
Střet civilizací v Mexiku: Ulice mrtvých a tajemné mayské stavby