Přejít k hlavnímu obsahu

Dycky Most! Kterak těžba dostala přednost před městem

Seriál, který si získal srdce českých televizních diváků díky pravdě a ukázce stále přežívajících stereotypů, strhnul lavinu pozornosti k severočeskému městu, které rozhodně není ledajaké. Původní město totiž muselo před lety ustoupit těžbě.

Most není jen město s početnou romskou menšinou, kde se jinakost odsuzuje a trestá opovržením. Má především zajímavou historii. Je totiž pravděpodobně nejvýznamnější obcí z dalších desítek těch, které musely ustoupit těžbě. Zatímco jiná česká města stojí stále tam, kde byla v dávných časech vybudována, u Mostu je tomu jinak.

Starý Most bychom dnes obdivovali

První zmínka o Mostu pochází už z roku 1040, našla se v tak seriózním zdroji, jako byla Kosmova kronika. Nejdřív sloužil spíš jako tržní osada na křižovatce tehdejších dálkových cest, později se stal významným hospodářským tržištěm, protože na přilehlém vrchu Hněvín vznikl z původní tvrze hrad. O městě můžeme mluvit asi od roku 1247, i když historikové upozorňují, že jím mohlo být už o něco dřív. Zakládací listina se ale nedochovala.

Ve 14. století byl Most dokonce královským městem a panovníci jeho postavení stále upevňovali. Pestrá historie byla plná zvratů, pádů i návratů na výsluní. Ještě po druhé světové válce probíhala nová výstavba. Ta byla ale ukončena na počátku 60. let 20. století. V roce 1964 vydala vláda nařízení zlikvidovat starý Most. Tato likvidace probíhala v letech 1967-1982.

O tom, že Most stojí v prostoru, kde se dá vytěžit skutečně hodně uhlí, se lidé dozvěděli zhruba v polovině 19. století a o století později, v roce 1954, už těžba dosáhla hodnoty 50 miliónů tun uhlí za rok. Kromě uhlí se těžila i zemina a bylo třeba někde ubytovat dělníky. V té době se mluvilo o výstavbě nových sídlišť.

Starý Most by byl dnes nejspíš pěkným pokladem mezi českými městy.
Zdroj:
www.mesto-most.cz

V roce 1965 ale navzdory tomu začala likvidace města, které tehdy mělo asi 55 tisíc obyvatel. Most by se dnes podobně jako jiná česká města pyšnil gotickými stavbami a možná by si vysloužil status památkové rezervace. Trhavina ale udělala své. Mezi budovami, které šly k zemi, můžeme zmínit divadlo z roku 1911, pivovar založený v roce 1470 nebo hřbitov a ocelárny otevřené v roce 1914.

Jediné, co bylo s úctou zachráněno, byl gotický kostel, který pomaličku spatřoval světlo světa mezi lety 1517 a 1550. Ten v roce 1975 inženýři přesunuli po kolejích o 841 metrů. Opětovného vysvěcení se ale kostel dočkal až v roce 1993.

Město, které vyrostlo na zelené louce

Nový Most vyrostl během několika krátkých let na zelené louce. Zatímco na místech, kde se nacházelo staré město, probíhala těžba, o kus dál vznikalo nové. Jako první byl uveden do provozu objekt bývalé KSČ a pak obchodní dům. Přibylo taky kino, kulturní dům nebo třeba čtrnáctipatrová budova, která byla sídlem Sboru národní bezpečnosti a Vojenské správy. V polovině 70. let vznikl návrh na výstavbu automobilového okruhu a v roce 1981 se zde jely první závody.

Jak je to s těmi Romy?

Romové hrají v seriálu Most! hodně významnou roli. I v reálu tomu tak bylo a je. V roce 1969 začalo město řešit, jak se dvěma stovkami romských rodin naložit a kam je přemístit, když už probíhala likvidace starého Mostu. V plánu bylo nejdřív kompletní přesunutí, později bylo ve hře rozmístění, aby nedošlo k jejich velké koncentraci na jednom místě. To se ale spoustě obyvatel Mostu nelíbilo. Nakonec proto bylo vybudováno sídliště do jisté míry izolované od zbytku města, kde našli Romové svůj nový domov.

Tady je Chanov

Právě sídliště Chanov, jehož původní obyvatelé nebyli jen Romové, je už dlouho synonymem pro klasické romské ghetto. Najdeme ho asi dva kilometry od Mostu nad osadou Chanov, která je součástí obce Obrnice. Sídliště Chanov patří do obvodu Most 15 Rudolice, který vznikl na konci 70. let.

Most nebyl jediný, který musel ustoupit těžbě

Jak už bylo řečeno, Most byl pravděpodobně nejvýznamnější obcí, která musela být zlikvidována kvůli těžbě. Celkem byla takových obcí asi stovka, a to na Chomutovsku, Ústecku, Sokolovsku a Mostecku. Neustálý strach z prolomení těžebních limitů mají obyvatelé Horního Jiřetína. Znamenalo by totiž likvidaci asi 200 domů. Domů, v nichž má někdo svůj domov.

 
 

Místo

50° 30' 10.2996", 13° 38' 23.352"
Rubrika:
Aktivity:

Poznání

Autor:
Petra Malá

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Dycky Most! Kterak těžba dostala přednost před městem