Tady se totiž nachází jeden z nejhlubších kaňonů v Evropě. Na svědomí ho má řeka Verdon, podle níž taky získal svůj název. Zaujme vás svou délkou o 50 kilometrech a stěnami podél něj, které sahají i 700 metrů do výšky. Zato se šířkou to kaňon v některých místech fakt nepřehání – v nejužším místě měří 6 metrů!

Jeho rozměry jsou fascinující, co vám ale naprosto uhrane, to je barva vody, která tudy protéká – je totiž zelená s nádechem do tyrkysova. Nejde ovšem o žádné kouzlo. Zbarvení se dá vysvětlit poměrně jednoduše, a to vysokým obsahem fluoru a přítomností mikroskopických řas. Pohled na tuhle řeku je ale vážně parádní.

Zdejší stěny sahají i do výšky 700 metrů na říční koryto.

Zdroj:

Shutterstock

Pro turisty od roku 1924

Zatímco z průzkumů je patrné, že oblast obývaly už starověké ligurské kmeny, bylo i dlouhé období, kdy se ke kaňonu neodvážil nikdo ani přiblížit, a to kvůli legendám a pověstem, které se s ním pojily. Z nich kaňon nevycházel zrovna s dobrým jménem, a to až do středověku. Během něj se pak do oblasti vydávali hlavně poutníci a ti, kteří hledali klid pro své rozjímání.

Kromě turistů se sem vydávají i milovníci plavby prakticky na čemkoli a na skalách zase nejspíš uvidíte lezce.

Zdroj:

Konmac / Shutterstock

Teprve v roce 1905 kaňon důkladně prozkoumal speleolog Édouard-Alfred Martel, společně se svým přítelem Louisem Armandem. Ti se tu tři dny plavili na primitivním kajaku, aby zjistili, co všechno se tu dá najít a obdivovat. V roce 1924 vznikla podél kaňonu silnička, po níž sem začali proudit turisti. Netrvalo dlouho a Verdonský kaňon se stal oblíbenou turistickou lokalitou.

V roce 1928 tu pak Francouzský klub turistů vyznačil a zpřístupnil 14 kilometrů dlouhou stezku pojmenovanou Blanc Martel (po objeviteli kaňonu). Dneska tu najdete cestiček víc a vyberete si i podle náročnosti. Tak se sem při toulkách Francií určitě podívejte!

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3