Měla stát jen 20 let, ale přežila nevraživost francouzských intelektuálů i návštěvu Adolfa Hitlera, který se kvůli odbojným Pařížanům nakonec nahoru ani nepodíval.

Eiffelovka patří do tzv. velké pařížské čtyřky (katedrála Notre Dame, bazilika Sacré Couer a muzeum Louvre) a navštíví ji ročně okolo 7 miliónů lidí. Věž měří cca 324 metrů (včetně antény, přistavené až později) a do roku 1930 byla nejvyšší budovou světa. Přesná výška věže se podle kolísání větru mění až o 15 cm.

Pařížské katakomby jsou plné kostí a lebek. Vydáte se sem?

Jejím duchovním otcem byl architekt Gustave Eiffel (vlastním jménem Alexander Gustave Bönickhausen), který ji původně plánoval postavit v Barceloně. Nepovedlo se, a to kvůli vyjádření městské rady. Prý by šlo o vrchol nevkusu. Eiffel ale dlouho smutnit nemusel. V Paříži dostal zelenou s tím, že ocelová věž bude uctěním k výročí 100 let Velké francouzské revoluce, zároveň se stane vstupní branou 9. světové výstavy 1889 a v roce 1909 bude následně demontována.

Pětapadesátiletý Eiffel souhlasil a společně s přítelem Stephanem Sauvestrem (ten přidal ozdobné oblouky základny, skleněný pavilon na první úrovni a originální barvu věže – červenou) zahájili stavbu. Na té bylo potřeba dalších 50 inženýrů, 250 dělníků, 18 038 kovových dílců a 2 500 000 nýtů. Výstavba začala na konci ledna 1887. Slavnostní otevření proběhlo 31. března 1889, jen 7 dní před zahájením Světové výstavy. Eiffel na důkaz víry ve své dílo poté pod balkon první plošiny zanechal v oceli 72 jmen nejlepších francouzských vědců, matematiků a architektů.

Sever Francie: tipy na výlet a dovolenou

Mimochodem, víte, že stavitel Gustave Eiffel navrhnul vnitřní konstrukci slavné americké sochy Svobody a podílel se také na stavbě Panamského průplavu? Ve druhém případě byl však obviněn z podvodů a ztratil renomé v světě architektů.  

Nenáviděli ji

Názory Pařížanů na ocelovou věž se různily. Někteří oslavovali věž jako důkaz vědecko-technického pokroku. Jiní, jako například slavní literáti Guy De Maupassant, Emil Zola či Alexandre Dumas, jí ustavičně spílali. Maupassant dokonce začal často navštěvovat restauraci ve druhém patře věže, protože šlo jedno z mála míst v Paříži, odkud Eiffelovku neviděl.

Ale pojďme k faktům. Věž má celkem tři patra. První přichází ve výšce 57 metrů a jsou zde obchody, restaurace Tour Eiffel a muzeum. Druhé patro najdemem ve výšce 115 metrů. Sídlí v něm restaurace Le Jules Verne. Třetí patro je ve výšce 276 metrů. Zahrnuje bar a voskové figuríny tvůrce Eiffela, jeho ženy a Thomase Edisona, který měl tu čest stavbu osvětlit.

Král odstranil konkurenci a Lyon je dodnes jednička v hedvábí

Létající krejčí a sluncem oslepený pilot 

Neotřelost a pompéznost Eiffelovy věže přitahovala hned od otevření pozornost mnoha lidí, kteří se snažili své jméno navždy historicky zvěčnit spolu se stavbou. Ale pěkně popořadě.

V roce 1891 jistý francouzský pekař dokázal vystoupat na chůdách 363 schodů do 1. patra. Větší ambice měl rakouský krejčí Franz Reichelt, který chtěl v roce 1912 skokem z věže demonstrovat funkčnost svého podomácku vyrobeného padáku. Sebevědomí, že všechno klapne, nabyl pouštěním dřevěné figuríny z pátého patra svého bytu. A jak to dopadlo naostro? V neděli 4. února tragicky ukončil život skokem z věže a deník Le Petit Parisien uvedl, že pravá noha a ruka byly okamžitě spolu s lebkou a páteří rozdrceny.

Pozemský ráj je nedaleko Marseille. Parc National de Callanques si nejde neoblíbit

V listopadu roku 1926 se časně zrána pokusil 23letý Leon Collet jako vůbec první člověk proletět letadlem mezerou mezi nohama věže. Prý šlo o sázku s jeho bratrem. Skoro by se to povedlo. V poslední chvíli však Colleta oslepilo vycházející slunce, letadlo naletělo do levého anténního kabelu a letadlo vzplálo.

Při dobré viditelnosti lze z vrcholu věže dohlédnout až do vzdálenosti skoro 70 kilometrů.

Zdroj:

Shutterstock

To, že věž plní roli jako meteorologická stanice, televizní a rozhlasový vysílač, jí postupně prodlužovalo životnost a oddalovalo její původně avizované demontáže. Dnes je symbolem celé Francie. Repliky a stavby inspirované věží najdete např. v USA, Kazachstánu, Rumunsku, Německu, Číně i České republice (Petřínská rozhledna).

Hitler se nahoru nedostal, kráva ano

Věž nestála stranou ani ve zlomových momentech dějin, třeba za okupace Paříže Hitlerovými vojsky za 2. světové války. Vojáci tehdy přeřezali výtahové kabely, a tak když se chtěl sám velký Hitler pokochat krásným výhledem z věže, musel jít pěšky až nahoru. Nakonec tam po svých nevystoupal, fotil se jen dole s věží na pozadí.

Hitler se nahoru nedostal, kráva ano. Nebohé zvíře bylo vyvlečeno na vrchol věže v roce 1968 kvůli přesvědčení lidí, aby kupovali mléčné výrobky v daleko větším rozsahu.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3