Představte si, že hustě sněží. Slyšíte to typicky zvláštní ticho, které vždycky těžké a velké vločky provází? Kdyby právě tohle ticho mělo nějakou konkrétní podobu, jistě by vypadalo přesně jako monumentální hrad Hohenzollern. Většinová část hradu je velmi často zahalená do absolutní mlhy a jediné, co se nad děsivým, avšak působivým útesem majestátně tyčí, jsou věže a cimbuří. Není proto žádnou náhodou, že má Hohenzollern přiléhavou přezdívku. Mystický hrad v oblacích. 

Sídlo mocných

Tvrdý středověk se v Prusku a Braniborsku odehrával pod taktovkou dynastie Hohenzollernů. Jde o rod poměrně hodně známý, protože se u moci udržel až do samotného konce 1. světové války.

Tahle kulturní památka Německa, rozprostírající se nad přilehlou krajinou ve výšce 855 metrů, je zároveň taky místem posledního spočinutí některých výrazných členů mocného rodu. Je zde pohřben například korunní princ Vilém Pruský a jeho manželka Cecilie. Ti byli taky poslední, kdo sídlo s nádechem středověkého rytířství skutečně obývali. 

Poslední, kdo hrad obýval, byl korunní princ Vilém Pruský se svou chotí.

Zdroj:

Shutterstock

Hrobky však samozřejmě nejsou to jediné, co na tomto mimořádném místě po vládcích své doby zůstalo. Mezi exponáty v pruské expozici, kterou se hrad nacházející se na vrcholu švábských Alp pyšní, najdete třeba i korunu posledního německého císaře Viléma ll. nebo osobní věci Fridricha ll. Velikého. A pokud snad na věži vlaje pruská vlajka, pak na hradě pobývá princ Jiří s rodinou.

Novogotická podoba

Než se vůbec dostalo na současnou novogotickou podobu s pořádným nádechem romantiky, zámek ze zlatavých cihel ležící 50 km jižně od Stuttgartu prošel několika radikálními proměnami. Za úplně původní stavbou, která připomínala spíš zámek, musíme do 11. století. Ta byla kompletně zničena po vyčerpávajícím desetiměsíčním obléhání. 

Druhá, slavnější éra hradu přišla až v letech 1454–1461. Zámek se proměnil ve skutečný hrad a tvrz. Jeho středověký ráz se zachoval až do konce 18. století a z téhle fáze jsou výrazným a taky jediným pozůstatkem dvě hradní kaple. 

Když vám bude štěstí přát, možná právě vy v těchto středověkých kaplích zahlédnete Bílou paní. O ní hohenzollernská legenda vypráví, že obchází všechna sídla tohohle císařského rodu a je výjimečně krásná. Návštěvníci s bujnou fantazií si často a rádi na diskusních fórech notují, že přesně tuhle štíhlou krásku se svazkem klíčů u pasu viděli. 

Tenhle hrad si nenechte ujít. Nebudete litovat.

Zdroj:

Shutterstock

Kaple, zahrady i restaurace

Ceremoniální sídlo a výkladní skříň slavného rodu byste rozhodně měli navštívit. Pokud jste navíc obzvlášť romantická duše, musíte si ho dát v zimě. Sníh je absolutním vyšperkováním tohohle místa a v plném rozsahu na vás dýchne pohádková atmosféra. Vločky za hradními okny jedině podtrhnou veškerou noblesu interiéru, ve kterém nechybí ani luxusní nábytek, ani vykládaná podlaha nebo portréty pruských královen. Každoročně se na nádvoří hradu koná půvabný vánoční trh nezaměnitelného ražení. 

Z údivu nepřestanete vycházet už před vstupní branou a nezklame vás ani nádvoří. I kamenná zeď se zesílenou spodní částí, která sídlo obklopuje, je zážitek. Co teprve taková návštěva kaple nebo hradní restaurace… V té si můžete vychutnat doušek opravdového německého piva a kochat se neotřelým pohledem do zahrady.

V útrobách císařského sídla vás pak čekají široké sály s mramorovými sloupy, nástěnné malby i obrovský rodokmen Hohenzollernů plazící se po vysokém stropě. K vidění je rovněž umělecká sbírka, která obsahuje i významné obrazy, cenné stříbro, porcelán i pruské královské koruny. A neopakovatelné výhledy do malebného údolí? Ty vás příjemně dojmou. 

Ať už se vydáte na komentovanou prohlídku, nebo se rozhodnete pouze pro romantickou procházku ve dvou jen s audio průvodcem, nemůžete udělat chybu ani v jednom případě. To, co vás uchvátí, totiž jistojistě nebude jen 140 pokojů, mezi nimiž je i královská ložnice a obrovská knihovna, ale na vlastní kůži pocítíte i velkolepost tohohle nevšedního místa. Všechna ta nádhera a vznešenost, které při prohlídce ožívají, zjasňují kontury i významných lidí, kteří mezi těmito zdmi žili, milovali se i nenáviděli, snili. 

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4