Památky? Kdeže! Atmosféra hraje prim

Památek má sice hlavní město hodně, ovšem, jak jsme naznačili již v úvodu, to nejlepší je na argentinské metropoli jeho atmosféra. Mladý houslista hrající tklivé melodie v oprýskané stanici metra, lidé živící se venčením smeček psů (počet venčitelů prý neklesá pod tři tisíce), kapela hrající v parku pro radost, malebné kavárny, vše trochu zašlé, starší, ovšem neskonale nádherné. Co dalšího přispívá do tohoto života plného ovzduší? Možná i fernet s kolou, který se tu konzumuje ve velkém, a mnoho dalšího.

Tango v Buenos Aires

Ostrý pohled do očí partnerky, rázné kroky vpřed a tanec začíná. Tango Argentinci milují a dokáží divoce pohádat o to, jestli se Carlos Gardel, největší legenda světového tanga, narodil zde, ve Francii, či v Uruguayi. Carlosi Gardelovi a svůdnému tanci vzasvětilo Buenos Aires spoustu atrakcí, ať už se jedná o kavárny nebo muzeum. Kdo miluje tango, ten by měl alespoň jednou za život vykonat pouť do tohoto posvátného města tance.

Zvenku metro na lince A v Buenos Aires nebudí pozornost, ale vnitřek jako by vás vrátil v čase. Na dřevěné lavici dostáváte pocit, že brzy přijde průvodčí se štípacími kleštičkami.

Zdroj: happylilcoder (flickr.com), licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic

Rušno bývá také na náměstí Plaza Dorrego. Pouliční muzikanti, tanečníci a jiní umělci tu každou neděli předvádějí svá originální vystoupení, tanga se tu též dočkáme. Ale i jinak patří druhé nejstarší náměstí v Buenos Aires k nejživějším ve městě. Mnoho návštěvníků označuje Plaza Dorrego za místo, které v nich zanechalo nejsilnější dojem a ukázalo jim pravou rušnou, vášnivou a nespoutanou Argentinu.

Manžel Evity leží na La Chacarita

Vedle vášně a radosti ale nejdeme v argentinské metropoli také smutek. Už u vstupu na pantheonu hřbitova La Chacarita v Buenos Aires vidíme, že se o žádný zábavní park nejedná. Architekti největšího pohřebiště v zemi se nesnažili nijak zakrývat účel stavby, negativní emoce, které horkokrevní Jihoameričané dokáží prožívat stejně intenzivně jako ty příjemné, tu prýští odevšad.

Smutek naplnil prostory při pohřbívání národní ikony prezidenta Juana Peróna, který zde ležel po boku předních osobností veřejného života Argentiny. Té vůbec nejtragičtější události v dějinách města vděčí La Chacarita za svůj vznik. Jde o epidemii žluté zimnice roku 1871. Mrtvých tehdy bylo tolik, že musel vzniknout nový hřbitov.

Barvy, tanec, zpěv – Buenos Aires, to je jeden velký vír vášní. Vyčíst to lze i z výzdoby některých domů.

Zdroj: ESO travel

Maradonna začínal s hadrákem

Ale rychle pryč od smutek vyvolacího hřbitova k něčemu, co má spíše přinášet radost. Jde o fotbal, který Argentinci zbožňují, stejně jako svou ikonu, legendárního Diega Maradonu. Než se přes klub Boca Juniors dostal do Evropy, začínal ve čtvrti Boca na pláccích s hadrákem a improvizovanými brankami, tak jako tisíce jeho následovníků, jež můžeme na stejných místech vidět dnes. Kdo ví, zda mezi nimi nepotkáme nového Maradonu nebo Messiho.

Buenos Aires je velmi různorodé město s osobitým dialektem, směsí lidí s původem v různých částech světa, hernami, kde se s pomocí automatu můžete naučit tancovat nebo věčně nespokojenými stávkujícími přístavními dělníky. Zkrátka v Buenos Aires to žije!