Ve věznici postavené pro 600 vězňů si svůj trest odpykávalo až 1 600 osob. S přibližně třikrát větším počtem odsouzených, než by mělo být, byla věznice v Jižní Americe značně přeplněná. V celách měřících 4 metry čtvereční se muselo kvůli nevyřešené situaci tísnit až 5 vězňů. Mnoho z nich bylo dokonce nuceno spát na zemi, jen na pouhé matraci. 

Nacpané cely ale nebyly jediným problémem, který Mendozu trápil. Na běžném pořádku tam bylo i mučení a násilí ze strany dozorců. Rodič jednoho z vězňů se svěřil, že jeho dítěti strážci plivali do jídla, kradli mu oblečení, a pokud mu nějaké jídlo přinesla rodina, tak ho vyhodili na dvůr, aby ho „sežrali holubi“. Když protestoval, vyhrožovali mu, že by svého syna mohl dostat zpátky „v krabici“.

Žádní lékaři ani kanalizace

Mezi další problémy ve věznici patřila nedostatečná lékařská péče a v některých případech i smrt vězňů, často za doposud neobjasněných okolností. Vězni se zdravotními problémy se někdy dokonce úmyslně sebepoškozovali, aby získali lékařskou pomoc.

Ve věznici navíc nějakou dobu vládly žalostné hygienické podmínky, protože postrádala řádný kanalizační systém. Kvůli tomu museli její obyvatelé místo záchodů používat plastové sáčky a lahve. Prostor vězení byl taky pokryt odpadky a odpadními vodami.

Vězni si na protest zašívali ústa

Otřesných podmínek si v roce 2005 všimla i zaměstnankyně organizace pro lidská práva Amnesty International, která na Mendoze nenechala nit suchou. „Lidé uvězněni v Mendoze jsou v tak svízelné situaci, že si pro boj za lepší životní podmínky začali zašívat ústa,“ uvedla výzkumná pracovnice Virginia Shoppée.

Ve zveřejněné zprávě rovnou navrhla i řešení. „Problémy ve vězeňském systému v Mendoze jsou tak vážné, že vyžadují trvalé změny ve vězeňské politice provincie. Změny jsou nutné, aby se zabránilo rozpoutání dalších násilných činů, jaké byly zaznamenány při nedávných nepokojích,“ tvrdila pracovnice v roce 2005. Později se vláda v zemi zavázala, že přijme opatření ke zlepšení situace ve věznici. Jak se jim jejich závazky daří plnit, zatím není jasné.

Nejdrsnější věznice světa: V severokorejském Táboře č. 14 pracují do roztrhání těla, jedí hady a kopou si vlastní hroby

Nebezpečný pavilon

Ve věznici byl nechvalně proslulý hlavně Pavilon 5, kam se údajně neodvážili ani samotní dozorci. Než aby do něj vešli, nechávali jídlo na dohodnutém místě v bezpečné vzdálenosti. Když se do pavilonu pokoušel dostat italský fotograf Valerio Bispuri, musel podepsat dokument, kterým úřady zbavil veškeré odpovědnosti za svou bezpečnost. Později vypověděl, že si pro něj někteří vězni připravili injekční stříkačku s infikovanou krví, jiní na něj zase vytahovali nůž. 

Když pak odcházel, vězni ho údajně prosili, aby zveřejnil pořízené fotografie, aby se veřejnost dozvěděla o jejich trápení. Slib opravdu dodržel. Následovalo veřejné masové pobouření, které donutilo úřady, aby v roce 2015 Pavilon 5 uzavřely. Co je s věznicí a jestli se její stav zlepšil, je tajemstvím.  

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5