Začneme hned trochu zostra (nebo spíš křivě). Při stavbě tohoto domu realizátoři určitě hodně proklínali projektanta.

Křivý domek – Sopoty, Polsko

Takhle křivý dům na světě jen tak nenajdete.

Zdroj: Bigstock

Křivý dům stojí na ulici Bohaterów Monte Cassino 53 v lázeňském městě Sopoty na severu Polska, které obývá 40 tisíc obyvatel. Dům s unikátním designem o rozloze 4000 m² je dílem skupiny architektů (Szczepan Szotyński, Maciej Łapkowski, Małgorzata Kruszko-Szotyńska a dalších).

Výstavba začala v lednu 2003 a skončila o rok později. V budově se nachází sídlo rozhlasových stanic RMF FM a RMF MAXXX. A také obchodní centrum Rezydent s obchody, restauracemi, hernou a kosmetickými salóny. Díky využití moderních technologií domek láká četné podnikatele a firmy pro konání konferencí a prezentací. Mottem stavby je „Křivý dům – místo, které nikdy nespí“.

Krychlové domy Kubuswoningen – Rotterdam, Nizozemsko

Pablo Picasso by z architektů měl radost.

Zdroj: Bigstock

Skutečně netradiční projekt mají v Nizozemí v Rotterdamu poblíž stanice metra Blaak. Celkem 38 navzájem propojených avantgardních kostek navrhl architekt Piet Blom. Každý dům tady reprezentuje jeden strom a všechny domy společně tvoří les, podle čehož vzniklo označení „stromové domy“.

Krychle, jejichž zdi spolu svírají úhel 55°, jsou na první pohled zasazeny do obyčejné řadové zástavby. Testovací soubor domů vznikl ještě o něco dříve ve městě Helmond. Ve většině kostek někdo bydlí, ve zbylých se nachází hostel, muzeum a obchůdky.

Solární pec – Odeillo, Francie

Architektonické sci-fi v praxi.

Zdroj: Formiguères

Solární pec Odeillo ve francouzských Pyrenejích je jediná svého druhu na světě. Tato velkolepá stavba měří 54 metrů na výšku a 48 metrů na šířku. Sluneční pec se stavěla v letech 1962 až 1968, do provozu byla uvedena v roce 1970. Na jejím vzniku má zásluhu vědec Felix Trombe, který s ní demonstroval pokus rychlého dosažení vysokých teplot za využití sluneční energie, jež se soustřeďuje do jednoho bodu.

Solární pec je pokrytá vydutými zrcadlovými panely o rozloze 2000 m². Patří k ní také 63 heliostatů umístěných na louce před budovou. Komplex v Odeillu slouží pouze k vědeckým účelům institutu CNRS (francouzské Národní výzkumné centrum, hlavní výzkumné středisko francouzské vědy; jeho zaměstnanci získali několik Nobelových cen za fyziku, chemii a ekonomii).

Šnečí dům – Sofie, Bulharsko

Dům se stavěl 10 let. Stavba se, jak se na šneka sluší, pěkně vlekla.

Zdroj: Pinterest

Bizarní šnečí dům se nachází v bulharském hlavním městě Sofii ve čtvrti zvané Simeonovo. Pestrobarevná pětipodlažní budova ve tvaru hlemýždě překvapivě dobře zapadá do okolní zástavby. Na svědomí ji má místní architekt Simeon Simeonov.

Dům se stavěl přibližně 10 let z kvalitních lehkých a ekologických materiálů, otevřen pro veřejnost byl v roce 2008. V interiéru, ani v exteriéru tohoto zvířecího stavení nenajdete ani jednu rovnou hranu či stěnu. Podle oficiální dokumentace na konstrukci nebyla použita ani jedna klasická cihla.

Kamenný dům – Guimaraes, Portugalsko

Ideální dům pro tvrdé hochy.

Zdroj: Bigstock

Návrat do doby kamenné, to je téma domu situovaného do malebné přírody na severu Portugalska nedaleko pohoří Fafe Mountains. Budova vznikla mezi čtyřmi velkými balvany, které jí dodávají nezaměnitelné kouzlo. I když obydlí působí na první pohled studeně, uvnitř se zahřejete u krbu.

Objekt vystavěný v roce 1974 byl původně určen pro soukromé potřeby, původní majitel se však musel z domu odstěhovat, protože se z domu stala hojně navštěvovaná turistická atrakce. Aby dům neničili vandalové, musel ho vybavit neprůstřelnými okny a ocelovými vstupními dveřmi. Inu, co nezamknete nebo nepřibijete...

Office Center 1000 – Kaunas, Litva

Všem, kdo peníze nevidí tak často, budova ukazuje, jak vypadají.

Zdroj: TripZilla

Říká se, že peníze nerostou na stromech. V Litvě rostou na domech, konkrétně na Office Center 1000 přezdívaném Banknote Building. Desetipodlažní kancelářská budova ve městě Kaunas patří mezi nejnavštěvovanější místa v baltské oblasti.

Design je inspirován bankovkou 1000 LTL (litevský litas), kterou se ve státě platilo před zavedením eura v roce 2015. Stavbu tvoří 4500 skleněných panelů se smaltovanou vrstvou, jež na plášti budovy vytváří obraz bankovky. Architektem je Rimas Adomaitis.

Národní knihovna Běloruska – Minsk, Bělorusko

Vypadá to strašidelně.

Zdroj: Bigstock

16. červen 2006 se do dějin Běloruska zapsal jako důležitý den kulturní historie, neboť byl slavnostně otevřen netradiční knihovnický komplex. Na vybudování knihovny dle návrhu architektů Mihaila Vinogradova a Viktora Kramarenka se podílely organizace z celého Běloruska.

Vzhled vychází z ořezané krychle, zvanou Aškinuzeho těleso, která symbolizuje nekonečnost poznávaného světa. Národní knihovna má 22 pater, je 72 metrů vysoká a pojme až 2000 návštěvníků. K jejím součástem patří konferenční sály, vzdělávací centra, mezinárodní tiskové středisko, technické muzeum a také výstavní prostory.

Vinařství Bodegas Ysios – Laguardia, Španělsko

Asi nejkrásnější vinice na světě.

Zdroj: Bigstock

Milovníci vína zaplesají pohledem na ladnou linii španělského vinařství Bodegas Ysios v provincii La Rioja. Název odkazuje na boha Osiris a bohyni Isis, kteří jsou v egyptské mytologii spojováni s vínem. Chrám vína navrhl architekt Santiago Calatrava, někteří ho mohou znát jako tvůrce vzhledu olympijského komplexu v Aténách.

Vinařství připomínající valící se sudy dokonale souzní s okolní krajinou posetou četnými vinicemi. Aby bylo i z výšky patrné, k čemu je budova určena, má její střecha tvar sklenice na víno. Stavbu dělníci dokončili v roce 2001.

Tančící dům – Praha, Česká republika

On vážně skoro tančí.

Zdroj: Bigstock

Přehled šílených staveb Evropy zakončíme v naší vlasti. Kdo by neznal nejznámější architektonické jablko sváru naší stověžaté matičky Prahy. Tančící dům (oficiálně Nationale Nederlanden Building) najdete u Vltavy na křižovatce Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Budova se skládá ze dvou netypicky tvarovaných věží přezdívaných Ginger a Fred podle tanečního páru Ginger Rogersové a Freda Astaira. Návrh designu vytvořili Vlado Milunić a Frank O. Gehry.

Tančící dům láká širokou veřejnost nejen kvůli zevnějšku, ale také vnitřním prostorům. V interiéru se nachází galerie umění, restaurace s mezinárodní kuchyní, prosklený bar s vyhlídkou na panorama Prahy či luxusní hotel.