Tady jste mnohdy jen vy, nekonečné pláně a drsné počasí. I přesto ale cesta sem rozhodně stojí za to!

Místo, které pravděpodobně uchvátilo každého, kdo ho navštívil – chilský Národní park Torres del Paine. Naleznete zde nádherné přírodní scenérie a místa vypadající jako by byla z jiného světa. Surová a krásná příroda tu ukazuje svoji tvář v podobě jezer, nezapomenutelných horských scenérií, světle modrých ledovců nebo bohatým a pestrým zastoupením fauny a flóry. Je to také místo jako stvořené pro treky.

Odsud se vám domů nejspíš chtít nebude.

Zdroj:

Shutterstock

Co byste měli o parku Torres del Paine vědět

I když je park otevřen celoročně, přece jen je dobré se zamyslet, kdy si zde výlet naplánovat. V zimním období (červen–září) se stezky stávají jedním velkým kluzištěm a ani teploty nejsou moc příjemné. Ideálním časem je prosinec–březen, kdy vás kromě vyšších teplot (10–18°C) potěší i delší dny (18 hodin světla se hodí zvláště, když zabloudíte).

Vstup do parku se platí. Na jednu osobu je to asi 39 USD pro dospělého do 3 dnů, nad 3 dny 55 USD. Děti do 12 let mají vstup zdarma, teenageři mezi 12 a 18 lety platí do tří dnů 20 USD a nad tři dny 55 USD. 

Pozor ale na ubytování. Kempy a tábořiště bývají v hlavní sezóně skoro plně obsazené a nedají se rezervovat. Můžete si ale zamluvit „střechu nad hlavou“ ve srubech u cestovních kanceláří v Puerto Natales.

Zajímavá místa v Chile: Nejsušší místo světa i jeden z nejizolovanějších ostrovů planety

Pokud se rozhodnete pro treky, vězte, že za kempování a táboření se platí. Výjimkou jsou jednoduchá tábořiště, která jsou zdarma. Pozor na táboření mimo vyhrazená pásma. To je zakázáno a velmi se na to dbá. Jinou možností je cestovat bez stanu. To ale budete muset sáhnout hodně hluboko do své kapsy, protože ubytování v hotelech je velice drahé.

A jak se sem dostat? Nejlepší spojení je letecky. Nejbližší letiště je v Punta Arenas nebo v El Calafate. Za letenku zaplatíte zhruba 30 000 Kč.

Zdejší příroda vás jednoduše dostane.

Zdroj:

Shutterstock

Ke kamenným sloupům Las Torres

Nejlepším způsobem, jak park Torres del Paine poznat, je projít si ho po svých. Co si ohmatáte a vydřete, to vám zůstane nadlouho v mysli. A tento park za to určitě stojí. Právě pro tyto účely existuje možnost využít několik tras, které vás provedou parkem skrz naskrz. Jak již bylo zmíněno, je to ráj především pro treky.

Nejpopulárnější je cesta označovaná jako „W“. Je to zkrácená trasa trvající 5 dní. „W“ zároveň koresponduje s celkovým profilem treku, který vás provede třemi údolími, kolem nichž stojí jako strážci vysoké skalnaté vrcholky.

To jste ještě neviděli: Jak to vypadá, když rozkvete nejsušší poušť světa

Nejlepší je cestu začít příjezdem z města Puerto Natales k bráně parku. Za drobný poplatek se můžete svézt mikrobusem ke kempu Las Torres. Poté se vydáte proti proudu řeky Rio Ascensio k tábořišti Torres (bude vám to trvat přibližně 4,5–6 hodin, doba se odvíjí od vašich dispozic a tělesné kondice).

Toto místo se stane i výchozím bodem pro další pouť ke kamenným sloupům Las Torres, podle nichž je park pojmenován. Právě na tomto místě uvidíte zázrak, kterým se Torres del Paine pyšní.

Dá se tu i "eko" bydlet.

Zdroj:

Shutterstock

Zázrak na hoře El Torre
Zázrak se děje u hory El Torre. Abyste jej viděli, budete si ale muset trochu přivstat. Odehrává se totiž při východu slunce, kdy se sluneční paprsky poprvé dotknou hory a ta se zbarví do červena. Tento jev trvá pouze několik minut, ale opravdu stojí za to ho vidět. Okolní krajina je ponořená do šera a do dálky svítí vrcholek hory jako obrovský maják. Můžete se ale setkat i s nepřízní počasí, kdy se nad vrcholkem budou prohánět mraky, za kterými se slunce schová.

Romantický večer u ledovce Grey

Trek dále pokračuje zpátečním sestupem podél řeky a zavede vás k dalším dominantám parku - Aleta de tiburon, nebo-li žraločí ploutev a Cuernos del Paine (skalní útvar velice připomínající rohy). V posledním údolí na vás čeká nádherné jezero Grey u jehož břehů se vyskytuje patagonský buk lenga, který roste pouze na jižní polokouli (Jižní Amerika, Nový Zéland, Austrálie).

Odtud je již jenom kousek ke stejnojmennému ledovci. Právě nad ním se dají strávit nádherné večery, kdy tu můžete v poklidu a hlavně v závětří sledovat hru světla, kterou rozehrají poslední paprsky zapadajícího slunce na tváři ledovce.

Pravá a nefalšovaná duha 
Tento přírodní úkaz zažijete v údolí Francés, které je mimo jiné považováno za nejkrásnější místo Torres del Paine. Okolo vás se tyčí kamenité svahy a obrovitá aréna tvořená věžemi a ledovci. Duhu uvidíte v době, kdy je nebe zatažené a trochu syří (což tu není zase tak ojedinělá situace). Budete příjemně překvapeni sytým obloukem, který se objeví téměř „nad vašimi hlavami“ ve chvíli, kdy se mraky protrhají a vysvitne slunce. V pozadí impozantního půloblouku se tyčí nejvyšší vrchol Cerro Paine Grande.

Jednou ze zvláštností parku je pojmenování vrcholů, řek, ledovců a kempů, které dostaly názvy ze všech koutů světa. Například jednu z věží masivu Lago Grey si velice snadno zapamatujete, protože se jmenuje Ostrava.

V parku žije mnoho druhů zvěře. Puma se stezkám vyhýbá, proto je velice těžké ji spatřit. Zato tu můžete narazit na jihoamerického pštrosa nebo srnce huemula (poznáte jej podle nezvyklé tloušťky). S mnoha zážitky a někdo i s potřebou si s někým promluvit (často se stane, že za celou dobu vaší cesty nepotkáte zástupce lidského rodu) můžete trek zakončit na lodi, která vás převeze přes jezero Pohoe a vysadí vás na druhém břehu. Odtud se dostanete minibusem zpět k bráně parku.

Návštěvníky tu čeká nefalšovaná divočina. Nemusíte se ale bát, zrovna pumy se turistickým cestám vyhýbají.

Zdroj:

Shutterstock

Autor článku: Tomáš Zítka

Použité zdroje: 

• edu.ceskatelevize.cz/video/15352-chile-trek-narodnim-parkem-torres-del-paine-v-patagonii
• cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Torres_del_Paine
• torresdelpaine.com/en/