Skromné domky sedí ve strmých stráních a jsou často podepřené kůly, které už leccos pamatují. Chatky, které můžou Evropanům občas připomínat lepší boudy pro psy, obývají rozvětvené rodiny. Domy jsou natočené na moře a přilepené k jeho břehu. Místo, které nabízí úžasné výhledy na západy slunce, je ale taky zdrojem pohrom. Valparaíso totiž leží nedaleko činného tektonického zlomu, takže zemětřesení jsou tu na denním pořádku. Žádný statik se zdravým rozumem by nenechal stát většinu domů v tomto městě. Tohle je ale Jižní Amerika a platí tu jiné přírodní zákony.

Kdo pomáhal Pinochetovi

Valparaíso je starý chilský přístav vzdálený jen chvíli cesty od hlavního města Santiaga. V jeho ulicích se psala důležitá historie. Nejstarší a stále vycházející španělsky psané periodikum, se tisklo právě zde. 12. září 1827 vyšlo první číslo El Mercurio de Valparaíso. Stará historie listu je ale zářivejší než ta moderní. Začátkem 70. let totiž El Mercurio pomáhalo při převratu diktátorovi Pinochetovi.

Každý, kdo přijede do Valparaísa, se musí svézt lanovkou. Vybírat může z patnácti míst.

Zdroj: Javier Rubilar, Wikimedia Commons

Nejzářivější doby zažívalo Valparaíso, které má momentálně čvrt milionu obyvatel, v 19. století, kdy bylo důležitým centrem námořní dopravy a obchodu. Lodě se zde zastavovaly na svých cestách z Pacifiku do Atlantiku a naopak. Tuto pozornost ale Valparaísu nakonec ukradl Panamský průplav.

Slavný obyvatel sklepa

Valparaíso ale znají milovníci literární historie po celém světě. Několik měsíců se zde ve sklepě u přátel totiž skrýval komunistický básník Ricardo Eliezer Neftalí Reyes y Basoalto. Známý spíše pod pseudonymem Pablo Neruda. Svoje nové jméno převzal tento nositel Nobelovy ceny za literaturu od Jana Nerudy. Pablo byl však také diplomat a senátor. Jeho pohřeb se v roce 1973 stal prvním veřejným protestem proti Pinochetově režimu. 

Výhled z domu Pabla Nerudy, který si pečlivě vybíral.

Zdroj: ChelOis, Wikimedia Commons

Pablo Neruda měl ve Valparaísu svůj dům, který mu pomohli najít jeho přátelé. Nebylo to pro ně ale vůbec jednoduché, protože Neruda měl požadavky připomínající pohádku Chytrá horákyně. „Cítím únavu Santiaga. Chci najít dům ve Valparaísu, kde budu moct v klidu žít a psát. Mám ale pár podmínek. Nesmí být moc nízko, ani moc vysoko. Měl by stát osamoceně, ale ne příliš vzdáleně od ostatních. Sousedé by měli být téměř neviditelní. Nechci je ani vidět, ani slyšet. Měl by být originální, ale pohodlný. Ani moc velký, ani moc malý. Daleko od všeho, ale blízko k dopravě. Nezávislý, ale blízko obchodu. A taky musí být velmi levný,“ sepsal své požadavky v roce 1959 Neruda. Ale jeho přátelé takový dům našli. Dnes je v něm muzeum La Sebastiana Museum.

Požár, který sžíral město

Viña del Mar se od Valparaísa liší na první pohled. Přezdívá se jí Město zahrad.

Zdroj: Jorgebarrios, Wikimedia Commons

Do strmých valparaiských kopců, v jejichž půlce La Sebastiana Museum sedí, můžete šplhat po příkrých schodech. Využít ale můžete také patnáct unikátních lanovek, které vám cestu významně zkrátí a zpříjemní. Za pár korun si tak můžete prohlédnout celé město pěkně shora. Malebné ulice, ve kterých žije mnoho umělců, ale skrývají velké problémy města. Mnoho domů je postaveno na místech, kde se s nimi vůbec nepočítá, a tak některé čvrtě například vůbec nemají zavedené vodovodní potrubí. Počátkem dubna tohoto roku vypukl ve Valparaísu, které je zapsané na seznamu UNESCO, ničivý požár. Zabil 12 lidí a 10 tisíc obyvatel vystěhoval z domovů. „Jako město jsme velmi bezbranní, sami jsme strůjci tohoto nebezpečí,“ řekl na adresu ubohého stavu většiny čtvrtí starosta Valparaísa Jorge Castro.