Pár faktů o Jakartě

Ze všeho nejdříve pár faktů - Jakarata jako taková má přes devět milionů obyvatel, spolu s příměstskými částmi se toto číslo však zvyšuje na 26 milionů. Avšak pokud se porozhlédnete po množství chudých lidí bydlících ve slumech, zjistíte, že ani tohle nemusí být konečná cifra. Jakarta se nachází na západě Jávy, která není zahraničními turisty zas tak navštěvovaná. Přesto však může nabídnout spoustu krásných míst včetně pláží. Ty, ve kterých by se dalo koupat, však v blízkosti Jakarty nehledejte. Znečištění kolem obrovského přístavu je skutečně veliké. Jakarta je také hlavním městem největšího islámského státu na světě - Indonésie. Náboženská pravidla zde nejsou tak přísná jako na Blízkém východě. Avšak v poslední době zde roste napětí mezi náboženskými skupinami.

• Jistý druh podobného nápětí, prý ale zase okultního ražení je už několik staletí přítomen  v Boleskine House u jezera Loch Ness ve Skotsku.

Pořádek je v Jakartě skutečný problém, pochopitelně vůbec největší ve slumech.

Zdroj: Jonathan McIntosh, Wikimedia Commons

Slumy kousek od supermoderních center

Co mě na Jakartě překvapilo nejvíc? Slumy. Viděla jsem je vždy jenom z dálky nebo ze zamčeného taxíku. Byly v Nairobi, v Mexico City, v La Pazu, kolem Kuala Lumpur, v Jakartě stály menší slumy pod dálničními mosty přímo naproti honosným vilám. Jakarta je město ostrých kontrastů - na jedné straně je to jedno z nejpřeplněnějších míst světa, s věčnými zácpami a žlutohnědým smogovým oparem, kam slunce jen tak nedosáhne. Na druhé straně tu stojí moderní výškové budovy s gigantickými LCD plochami sloužícími reklamě velkých firem. A do toho všudypřítomní žebráci a domy podobné psím boudám z vlnitého plechu. Jakarta rozhodně nemá punc poklidného hlavního města.

• Kam vyrazit, pokud míříte do Indonesie? To nejlepší z této tajemné země

Doprava na silnicích

Jestli je doprava v Asii  - a především té jihovýchodní - chaotická, tak Jakarta v pomyslném žebříčku chaosu jednoznačně vede. Je upřímně jedno, kolik je na silnici oficiálních pruhů. Nerespektuje je vůbec nikdo. Tady na silnicích skutečně platí, že si svůj prostor musíte uhájit. Tisíce lidí (včetně celých rodin s dalším nákladem) na skútrech brázdí nebezpečnými manévry mezi auty, autobusy i náklaďáky. Při našem cestování po Jávě jsme měli v našem půjčeném autě s motocyklisty dva střety. Pokaždé šlo o hazard,  který skútristovi nevyšel. V obou případech vstal, oklepal si kolena, nasedl na motorku a pokračoval dál. Bez jediné nadávky. To se tu zkrátka stává.

Další zajímavá místa pro cestování do celého světa (včetně Indonésie) najdete na našem facebookovém profilu:

#facebook#

Jenom dvacet sedm dní v roce si mohou Jakarťané prohlédnout slunce.

Zdroj: Stefan Magdalinski, Wikimedia Commons

Nasednout do autobusu? Jenom pro anorektické boxery

Pokud byste v Jakartě chtěli ulehčit dopravě a vyrazit hromadnou dopravou, budete muset mít i tady ostré lokty. My se rozhodli popojet kousek do centra, Koupili jsme si lístek, vystoupali jsme na betonovou plošinu, protože místní autobusy mají dveře zhruba v metrové výšce... A pak jsme si nechali ujet sedm autobusů a mávli na taxi. Systém značení totiž není úplně snadný. Tím hlavním důvodem však bylo to, že vozy byly ve všech případech až po strop napěchované lidmi. Pokaždé, když jich deset vystoupilo, nacpalo se jich dovnitř dalších dvacet, přestože to odporovalo všem fyzikálním pravidlům. Nedovedu si to vysvětlit jinak než, že v druhé půlce všech autobusů musí být vstup do jiné dimenze.

• „Kdepak máte ty sušené hlavy?“ aneb výlet do bornejského pralesa

I přes tragickou smogovou situaci má co nabídnout

Také nebe je v Jakartě zvláštní. Většinou je jednolitě nažloutlé, se západem slunce získává na oranžovějším odstínu. Kde ale slunce skutečně je, to můžete jen tušit. Smogová situace je zde opravdu tragická. Přesto přese všechno má však město co nabídnout. Ať už je to například přístav Old Batavia, centrum bývalé nizozemské kolonie s romantickými barevnými domky, či monument Monas v centru Jakarty, který obklopluje velký zelený park, nebo pohádkový park Tamar Mini Indonesia Indah odhalující krásu původních indonéských staveb ze všech 33 provincií.

Přístav Batavia v roce 1656 nenaznačoval vůbec nic o tom, že se z tohoto místa v budoucnosti stane jedno z nejlidnatějších měst světa.

Zdroj: Andries Beeckman - The Castle of Batavia, Wikimedia Commons

Něco na té Indonesii je

Večer stačí vyjít do ulic a máte-li odvahu, můžete ochutnávat dobroty z místních stánků. Počítejte s tím, že pivo nebo limonádu dostanete do igelitových pytlíků většinou s brčkem. Místní se s vámi rádi zastaví, zeptají se, odkud jste a jestli míříte na Bali. Být turista v Jakartě a nemířit na nejznámější indonéský ostrov je prostě divné. Se vzdálenými Balijci ale mají místí společnou pohostinost a optimistický přístup k životu. Na ten jsme ostatně narazili všude v Indonésii. Chystáte-li se do této oblasti, dejte Jakartě šanci. Tohle lidské mravěniště není na dlouhou dovolenou, ale určitě je zajímavé ho alespoň kousek poznat.

• Poznat starodávné kláštery na Kypru, ochutnat místní letité víno a zaposlouchat se do šumení lesů v pohoří Troodos je také zajímavým tipem pro dlouhou dovolenou.