Co kdybychom vám ale řekli, že podobnou katastrofu v minulosti spustil sám člověk s tím rozdílem, že vesnice nedecimuje horká láva, nýbrž mazlavé bahno? K tomuto katastrofickému scénáři opravdu došlo. V Indonésii.

Katastrofa, kterou nelze zastavit

Je to už více než deset let, kdy začalo na pěti různých místech ostrova Jáva tryskat ze země mazlavé a horké bahno. Rozloha míst, z nichž horké bahno vytékalo, mělo zhruba šest čtverečních kilometrů. Na svědomí má 13 lidských životů a dalších 60 000 osob, které musely nadobro opustit své původní domovy. Bláto zaplavilo několik vesnic a činnost sopky stále neutichá.

Může za katastrofu člověk?

Podivný bahenní vulkán dostal jméno Lusi, což je novotvar vzniklý složeninou slov Sidoarjo a lumpur (indonésky bahno). Za jeho vznik údajně může člověk, resp. důlní činnost, kterou prováděl v indonéské správní oblasti Sidoarjo. Tehdy zde operovala společnost PT Lapindo Brantas. Během zkušebního vrtu došlo k velké havárii a do šachty začala pronikat voda. Na tom by samozřejmě nebylo nic podivného, pokud by bylo možno proud vody zastavit. Nepomohla však ani betonová zátka a šachtu tak stále zalévalo nové bahno.

18 000 nákladních aut plných bahna

Ze začátku z vrtu unikalo pět tisíc kubických metrů bahnité břečky denně. Za měsíc to už bylo 50 tisíc, za půl roku 125 tisíc, na konci roku už bylo zhruba 180 tisíc. Jen pro představu – bahna bylo v okolních vesnicích tolik, jako kdyby ho sem složilo 18 000 nákladních aut. Firma nejprve evakuovala svůj areál, poté ale byla nucena přistoupit také k evakuaci okolních vesnic. Dodnes bahno z vrtu uniká. Katastrofu, při které přišlo o život několik indonéských obyvatel, připomínají vysoké hliněné náspy, které obklopují oblast o zhruba 13 čtverečných kilometrech.

Umělý ostrov a nárůst onemocnění

Dnes se bahno valí do blízké řeky, která ho odnáší do nedaleké delty a přilehlého zálivu, kde vytvořilo zcela unikátní umělý ostrov. Místní dokonce tvrdí, že od doby výbuchu sopky došlo k nárůstu počtu chronických onemocnění dýchacích cest a kožních onemocnění. Proud bahna se v průběhu let zpomalil (nyní uniká zhruba 10 tisíc kubických metrů mazlavé hmoty za den). Původně ho nepájela voda z velkého podzemního zásobníku, který leží zhruba kilometr pod vrstvou bahna. Ten však byl v roce 2006 uzavřen, aby se voda s bahnem o pár měsíců později objevila ve vytvořeném vrtu.

Jak to bude dál?

Jak tahle katastrofa dopadne? To nikdo neví. Nyní ale vyšla nová studie, publikovaná v časopise Journal of Geophysical Research (American Geophysical Union Journal of Geophysical Research), která tvrdí, že našla zdroj tohoto neúprosného toku bláta. Tým výzkumníků z Norska, Švýcarska a Indonésie říká, že se bahenní sopka nezastavila, protože je spojena s blízkým sopečným systémem.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2