A nutno říct, že i proto mělo poměrně pestrý osud. Letiště na hranicích dnešní Bosny a Hercegoviny s Chorvatskem nedaleko městečka Bihač, označované jako Objekt 505, zažilo doby své slávy, dnes jsou z něj už jen trosky.
Přesto k nim spousta dobrodruhů chodí. Místo je totiž hodně nezvyklé. V hoře, do které bylo vyraženo parádních 3,5 kilometru tunelů, mohla armáda ukrýt až 58 letadel, přičemž například letounů MIG 21 se sem mělo vejít mnohem víc. Útočiště tu mohlo na jeden měsíc najít až 1 000 vojáků! Hora Plješevica taky dostatečně rušila signál na to, aby letadlo při startu uniklo radarům.
Nyní si v pár řádcích představíme celou historii letiště – od jeho prvopočátků datujících se do období krátce po 2. světové válce, až po současnost, kdy z areálu, jak již bylo zmíněno, zbyly pouhé trosky.
První idea podzemního letiště, které by jen tak někdo nevypátral, přišla krátce po 2. světové válce, v roce 1948, kdy se poměrně vyostřovaly vztahy mezi Jugoslávií a Sovětským svazem. Jenže až v roce 1954 připravila armáda návrh na to, jak by mohl projekt vypadat, a se stavbou se dokonce začalo až o dalších pět let později.
Letiště tedy bylo zprovozněno v roce 1968, stálo šest miliónů dolarů (v té době!) a bylo inspirováno švédským letištěm F9 Säve. Tunely byly dlouhé 350, 400 a 500 metrů, široké 20 metrů a vysoké 8 metrů. Mimo to tu byl i výtah, který jezdil do výšky 30 metrů, tedy až do bunkru, který sloužil jako kontrolní věž.
V průběhu kopání tunelů se zde objevila malá říčka, která objekt později zásobovala vodou. Naprosto fascinující byla ale na tu dobu promyšlená ventilace, která udržovala v obytných zónách teplotu 21 °C a v tunelech 18 °C. Když si uvědomíme, že šlo o útroby hory, je to prostě něco.
Bohužel se ale traduje taky to, že tady nejeden pracovník zemřel. Údajně totiž na budování letiště měli pracovat političtí vězni a ne všichni se z prací vrátili. Svědkové, kteří sem viděli přijíždět typické autobusy, stále ještě žijí.
Letiště zažilo svoje nejsvětlejší období během jugoslávské války, tedy až do roku 1991. Jugoslávská letadla tady startovala proti vrtulníkům, které tehdy už kontrolovalo chorvatské ministerstvo vnitra (Chorvatsko totiž oficiálně vzniklo 8. 10. 1991). Když ale byla jugoslávská armáda okolnostmi nucena se stáhnout, nastražili zde vojáci výbušniny, aby letiště už nemohl nikdo používat. Ještě v roce 1992 dokončila tuto demolici vojska ze Srbska.
Dnes se areál letiště nachází na hranicích Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, je opuštěné a na přilehlých polích jsou dodnes nevybuchlé miny. Ani ty však neodradí zvídavé turisty, jak se dočtete níže.
Když se nechcete v Chorvatsku jen potulovat po plážích a chcete zažít i nějaké to dobrodružství, určitě při svém pátrání na zmínky o letišti Željava narazíte. Nemusíte se bát, nejspíš tady nebudete sami. Vydává se sem docela dost turistů a zvědavců a jsou mezi nimi dokonce i rodiny s dětmi. Chůze po vyšlapaných cestách totiž vzbuzuje dostatečnou důvěru.
Občas vás tu mohou zkontrolovat policisté nebo jiná ostraha, ovšem vstup do objektu nezakazují. V něm najdete jen zbytky tunelů, ale taky trosky letadla a možná i pár dalších skvostů. Vydáte se sem?