Hlavní město: Tokio. Počet obyvatel: 127,4 mil (údaj z roku 2005). Rozloha: 377 835 km² (61. největší země světa). Úřední jazyk: Japonština. Měna: Japonský jen.
Bezvízový styk pro obyvatele ČR: Čeští občané, držitelé platného českého cestovního pasu, mohou pobývat na území Japonska bez víz po dobu nepřesahující 90 po sobě jdoucích dnů. Toto se nevztahuje na české občany, kteří hodlají do Japonska vstoupit za účelem získání zaměstnání nebo trvalého pobytu, výkonu povolání nebo účasti na veřejných kulturních a sportovních akcích za úplatu nebo za účelem pobytu přesahujícího 90 po sobě jdoucích dnů.
Velvyslanectví: Velvyslanectví ČR v Japonsku - 3-11-5 Hiroo , Shibuya-ku, 150-0012 Tokyo. ČR má v Japonsku ještě generální konzulát v Kobe.
Japonsko je pro Středoevropana zvláštní a kulturně naprosto odlišnou zemí – není proto divu, že to, co je pro Japonce běžné, bere turista jako obrovskou atrakci. Ať už je to jízda rychlovlakem Šinkansen, posezení pod sakurami, setkání s gejšou nebo posezení při čajovém obřadu.
Japonsko je císařství, které se rozkládá na východě Asie. Největšími ostrovy, na kterých žije i většina populace, jsou ostrovy Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú, kolem nich pak v moři leží ještě několik desítek menších. Japonsko v překladu znamená „Země vycházejícího slunce“ a je ekonomicky nejvyspělejším státem Asie, v celosvětovém žebříčku mu pak patří třetí místo.
Na podnebí Japonska má veliký vliv oceánské proudění, projevuje se výrazně ale i vliv monzunů. A často se také bohužel projevuje i fakt, že Japonsko leží na rozhraní tří litosférických desek v seizmicky velmi aktivní oblasti.
Menší zemětřesení jsou tu tak na denním pořádku a Japonci s nimi počítají stejně jako my se zácpami na dálnici D1, v historii ale proběhlo i několik zemětřesení, která měla fatální následky pro velkou část obyvatel. To zatím poslední proběhlo v roce 2011 a zemřelo při něm přes 11 tisíc lidí.
Symbolem Japonska a zároveň nejvyšší horou celého státu je Fudži. Jde o sopku, ale žádný strach – aktivní byla naposledy v roce 1707, od té doby je v klidu a nikoho neohrožuje. Mimochodem – dříve byl na její vrchol zakázaný vstup ženám, ani to dnes ale už neplatí. Za dobrého počasí je potom Fudži dobře vidět i z hlavního města Tokio.
Tokio je pak vstupní branou Japonska. Město, ve kterém se mixují historické stavby a supermoderní mrakodrapy, má v aglomeraci třicet milionů obyvatel a patří tak k největším městům planety. Je to také jedno z nejmodernějších a nejhektičtějších měst světa. Jeho rytmus vám buď učaruje, nebo vás utrápí, nic mezi tím.
A co vidět v Tokiu? Rozhodně císařský palác Kókjo, ve kterém dodnes žije císařská rodina. Pak se projděte po Ginze, čtvrti, kde nájmy stojí astronomické sumy a kde si můžete projít ty nejluxusnější obchody. Zážitkem je potom bezesporu i jízda zdejším metrem. Zvlášť pokud nastupujete ve stanici, ve které operují takzvaní „nacpávači“, což jsou lidé, kteří vás do vagónu prostě natlačí. A svým způsobem je zážitkem i výstup ve stanici Šindžuku, která je největším městským nádražím planety – funguje tu 36 nástupišť metra a příměstských linek a východů je tady více než dvě stě.
Za historií pak můžete do středního Japonska, třeba do hradu Nidžo. Za návštěvu stojí i přístavní město Jokohama nebo město Kamakura, které bylo hlavním městem před Tokiem.