Přejít k hlavnímu obsahu

Extrémní kuchyně: Ikizukuri je tak „trochu“ jiné sašimi, kterému ještě na talíři bije srdce

Současná doba klade obrovské nároky na čerstvost potravin a jejich přirozenou úpravu. Mistry v tomhle oboru jsou nepochybně Japonci, kteří ovládli umění „fresh“ receptů na jedničku.

Pokud milujete sašimi a mořské plody, určitě jste už někdy slyšeli o pochoutce jménem ikizukuri. Ochutnat ji ale zvládnou jen ti nejodvážnější. Jde totiž o právě ulovené zvíře (nejčastěji chobotnici, garnáta, humra nebo některé druhy ryb), které na přání zákazníka kuchař vyloví, vyvrhne a naporcuje ho tak, aby hostovi na talíři přistála extra čerstvá lahůdka, které ještě bije srdce.

Porce, která už nemůže být čerstvější

Nutno podotknout, že kuchař, který se přípravě ikizukuri věnuje, musí být speciálně proškolen. Navíc ovládá umění práce s nožem na jedničku. Ryba, chobotnice nebo humr i přes vyvrhnutí vnitřností totiž neustále žije a během pojídání vás svým skelným pohledem vyděšeně sleduje.

Mnozí tenhle kontroverzní způsob servírování považují za týrání zvířat, pro Japonce jde ale o oblíbenou tradici a umění, na které je potřeba studovat klidně i několik dlouhých let.

Ikizukuri nedokáže připravit jen tak někdo. Mistři kuchaři studují speciální umění přípravy klidně i několik let.
Zdroj:
bigstockphoto

Hřebík v mozku

Kuchaři, kteří se netradiční přípravě tohoto pokrmu věnují, studují dlouhá léta metodu ikejime, která je cestou k odorigui, což v překladu znamená „jíst to, co tančí“. Zmíněná technika spočívá v paralyzaci ryby správně zvoleným úderem a omráčením, zasazením hrotu nebo hřebíku do mozkového centra a vyvolání „mozkové smrti“ s následným vykrvením v bezvědomí.

Říká se, že pokud zasadíte hrot správně hned na poprvé, ryba se prý okamžitě „uklidní“. Když ho vytáhnete, zase „ožije“. Zajímavé je i stále pumpující srdce, které probarvuje maso ve spodní části těla. Pokrm tak prakticky nemůže být čerstvější a podle Japonců ani chutnější.

Zajímavé je, že takto připravená ryba, chobotnice nebo humr se položí na ledové vločky, takže na talíři již nekrvácí. Dokonce zvládá dýchat žábrami, a když náhodou zavadíte jídelní hůlkou o její páteřní strunu, reflexivně zatřepe ocasní ploutví.

Bizarní? Nepochybně. Kruté? Z našeho pohledu pravděpodobně ano. Japonští mistři nicméně tvrdí, že ryba je velmi rychle usmrcena a její pohyby na talíři prý vycházejí jen z posmrtných reflexů zvířete.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2zdroj 3

 
 

Místo

36° 3' 19.1884", 138° 26' 54.8239"
Rubrika:
Aktivity:

Poznání

Autor:
Vendula Flassig Vrablová

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Extrémní kuchyně: Ikizukuri je tak „trochu“ jiné sašimi, kterému ještě na talíři bije srdce