Dobře rostlý Ital, modré oči, ostré lícní kosti, orlí nos a vlasy prošedivělé už od mládí. Mořeplavec Kryštof Kolumbus nebyl jen objevitel, ale taky fešák.
O tom, kdy přesně se nadaný obchodník narodil, panují dohady dodnes. Někde se kurážně rovnou uvádí, že datum jeho narození nelze určit, jiné zdroje ale operují s daty v rozmezí od 26. srpna až někam k 30. říjnu. Co však sedí vždy, je rok. Ten najdeme zapsaný všude stejně – 1451. Je to rok, kdy absolutně nikdo netušil, že čerstvé mrně, které se na přístavní město Janov poprvé rozkřikuje, později zahýbe dějinami jako málokdo.
Když protáčíme oči a hlavou nám v nějaké souvislosti běží, že to zase právě „někdo objevil Ameriku“, na Kryštofa Kolumba už s největší pravděpodobností nepomyslíme. A přitom se už na prvním stupni základky dokolečka biflujeme, že právě jemu za objev nového kontinentu vděčíme. I když…
Kryštof Kolumbus ve skutečnosti Ameriku neobjevil v pravém slova smyslu. Jednak jej o 500 let předběhli Vikingové, ale především se jednoho rána nevzbudil s tím, že teď naskočí na kocábku a pojede cíleně hledat nějakou tu novou zem. Mířil totiž původně do Indie. Neměl dokonce ani potřebu dokázat nevzdělancům, že Země je kulatá, jak se tradovalo.
V dobách, kdy Země měla jen tři kontinenty, vyplul Kryštof Kolumbus se svou flotilou do neznáma poprvé a nejen díky zeměpisným chybám, které jeho cesty provázely, doplul roku 1492 do nově objevené Ameriky. Celý život žil ale v domnění, že jde o Asii. S tímto přesvědčením i zemřel.
Dobře srozumitelnou navigací bylo pro studovaného kartografa Kryštofa Kolumba vždy nebe a jeho úctyhodné znalosti se mu v souvislosti s ním obzvláště vyplatily. Píše se rok 1504 a ocitáme se během únorových dnů na Jamajce, kde mořeplavec uvíznul.
Posádka vzala kramle, ne příliš vlídní obyvatelé ostrova ztroskotanci odepřeli veškeré jídlo a svízelná situace se poměrně rychle zhoršovala. Kolumbus však dobře věděl, že 29. února 1504 nastane zatmění Měsíce, a s tím hodlal dále pracovat.
Ostrovanům odvážně hrozil a oháněl se tím, že jeho Bůh je jejich nepohostinností pohoršen. Boží nemilost se měla projevit rozžhaveným hněvem, v jehož odstínu měl vyjít i Měsíc. Přesně to se i stalo. V předeslanou noc zatmění Měsíc opravdu zatemnilo a zbarvilo ho doruda. Na smrt vyděšení ostrované obrátili a za srdceryvných proseb o odpuštění hrnuli Kolumbovi zásoby k nohám ve velkém.
Vánoce 1492 a Štědrý den navrch. Severní pobřeží Hispanioly. Tam osudného roku troskotá Kolombova loď Santa Maria a její posádka zažívá ty nejhorší Vánoce. Musí totiž zachránit co nejvíce z cenného převáženého nákladu.
Kolumbus byl nucen vrátit se zpátky do Španělska na palubě lodi Nina, a navíc musel opustit místo bez 40 svých mužů. Ti zde nakonec založili vůbec první evropskou osadu v Americe, která nesla název La Navidad. Kolumbus se do těchto končin na podzim roku 1493 sice znovu vrátil, ale ani jednoho jediného svého muže už živého nenašel.
Kryštof Kolumbus byl nesmírně zajímavá historická postava, a o další fakta a zajímavosti vás tak v souvislosti s touhle personou přece nemůžeme ochudit. Věděli jste například tohle?
Obdivuhodná postava, že?