Byl to docela fór, ztratit se ve městě, kam z České republiky jezdí i sklerotické důchodkyně. Některé z nich nenajdou v obchoďáku ani cestu na záchod, ale v Norimberku se žádná neztratí, to je hodně jednoduché město s notoricky známými turistickými cestami. Mně se to povedlo.
O kapesních navigacích a mobilech s mapami se tehdy ještě diskutovalo jen ve vědeckých kroužcích a na některých odděleních v Bohnicích, ale přesto se to nemělo stát. Nějak jsem se třikrát otočil a pozbyl orientaci.
Norimberk je krásné, klidné město. Tedy kolem oblíbených trhů si moc klidu neužijete, ale zbytek města působí příjemně. Centrum je plné „must see“ atrakcí. V okolí trhů najdete spoustu krásných kostelů (ten zasvěcený svatému Sebaldovi vypadá vážně pěkně a navíc je to dobrý orientační bod), poblíž je fakt nádherný dům Albrechta Dürera. A taky potrhlé sousoší „Loď bláznů“. U něj doporučuji chvilku zůstat. Postupně objevíte několik komických věcí, a pokud nic jiného, najdete tam i nahá ženská ňadra.
Nakupování a všechny památky na hitlerovské Německo (budova, kde se konal soud s Hermannem Göringem a dalšími válečnými zločinci + hrůzně impozantní areál Reichsparteigelande, místo konání nacistických sjezdů) nás spolu s kamarádem Jirkou časem omrzely, a tak jsme se vydali hlouběji do…vlastně ani nevím kam. Podstata ztrácení totiž vězí v tom, že nemáte ponětí, kde se nacházíte.
Štěstí a lámaná němčina dovedou v takových situacích hodně pomoci, někdo nás navedl k obchodu Aldi, odkud jsme se už chytili a dorazili zpátky k trhům.
Autor titulní fotografie: Johannes Kerstiens (Wikimedia Commons), licence Attribution-Share Alike 3.0 Unported.