Neumíte si Vánoce představit bez vánočky? Ani my ne. V jiných evropských zemích zase nedají ránu bez jiných sladkých dobrot. Podívejte se!
Některé jsou nám dobře známé, jiné spousta z nás nikdy ani neochutnala, ba dokonce o nich ani neslyšela. Pojďte s námi nahlédnout do 15 evropských zemí a zjistit, bez čeho se během adventu a Vánoc neobejdou třeba ve Francii, Litvě nebo Švédsku!
Začneme ovšem stálicí, kterou dobře známe snad všichni. Německé Vánoce bez slaďoučké štoly s rozinkami, kandovaným ovocem, oříšky nebo marcipánem by se snad ani nemohly odehrát. Extra punc má pak Drážďanská štola, která má i svou ochrannou známku.
Štola má svým tvarem připomínat malého Ježíška zabaleného v plenkách. Zatímco ve zmíněných Drážďanech byla prý upečena úplně první štola, ta největší vznikla v roce 2021 na Ukrajině (novější informace redakce nemá) – vážila 92 kg, měřila 121,5 cm na délku a 72 cm na šířku.
V Polsku zase nedají dopustit na příjemné chvilky s čajem nebo kávou a poctivou roládou z kynutého těsta. Ta je plněná hutnou makovou hmotou, kterou tvoří jak mák, tak i ořechy a sušené ovoce (typicky fíky a rozinky).
Možná vás nepřekvapí, že u bratrů Slováků na sváteční tabuli nesmí chybět prakticky to samé, jen s názvem makovník.
V Polsku jsme ochutnali svařené pivo. Pivaři, choďte kolem něj obloukem!
Ve Španělsku by to v posledním měsíci roku, natožpak o svátcích, nešlo bez španělského nugátu! Ten na rozdíl od jiných druhů nugátu obsahuje mnohem víc ořechů (i víc než 60 % z hmotnosti výrobku). V některých druzích španělského nugátu jsou ořechy vcelku, v jiných jsou rozemleté. Vždycky to ale stojí za to.
Kdo byl někdy na podzim v Itálii, jistě zahlédl regály marketů plnící se pochutinou s názvem panettone. V posledních letech už stačí zajít do obchodu u nás a můžete ji mít taky, jen dost možná nebude tak kvalitní. Může připomínat naši vánočku.
Panettone je sladký chléb vyznačující se nadýchaností a vzdušností těsta. Neobejde se bez kandovaných citrusů a rozinek, najdete ale i druhy s oříšky, čokoládou a nejrůznějšími krémy.
Panettone má svůj původ v severoitalském Milánu a po 2. světové válce se stal dostupný pro všechny, načež si z něj lidi udělali vánoční pokrm.
Milán a jeho památky: třetí největší katedrála světa i historické nákupní centrum
Do vánoční Francie zase patří tradiční vánoční polínko! To se servíruje v průběhů celých svátků, ale nemělo chybět hlavně na štědrodenní tabuli. V podstatě jde o piškotovou roládu, která se podobá polínku.
Součástí dobroty je lahodný šlehačkový krém uvnitř, někdy slazený, jindy ne a pak taky čokoládový krém navrchu. Důležité je, aby roládu provázelo bohaté zdobení.
Rýžový nákyp o Vánocích? V Dánsku si ho opravdu dávají! Ovšem patří do něj taky tučná smetana, vanilka, cukr a mandle. Tradičně se podává s třešňovou omáčkou, někdy teplou, jindy studenou.
Stejně jako v Itálii panettone, v Dánsku se risalamande stalo lidovým pokrmem až po 2. světové válce. Do té doby se vyrábělo z dovážených (tedy drahých) surovin a pochutnávali si na něm jen ti movitější. Jeho původ se klade na přelom 19. a 20. století a v jednu dobu dokonce vznikla tradice hledání celé mandle – kdo ji v pokrmu najde, dostane marcipánové prasátko nebo čokoládové srdíčko, případně má jiné výsady.
Máte rádi známé malé karamelové sušenky? Vězte, že pocházejí z Belgie! Speculoos je obecné označení pro sušenky, které svou charakteristickou chuť získávají díky pečlivému procesu karamelizace.
Sušenky se vyrábějí z pšeničné mouky, cukrového sirupu a tuku, někdy se přidává i skořice. Původně speculoos vznikly jako náhražka pro ty, kteří se nemohli dovolit holandské speculaas, které byly napěchované tehdy drahým kořením.
Další slaďoučká dobrota, na kterou si posvítíme, pochází z Nizozemí. Banketstaaf je sladké pečivo plněné mandlovou pastou, někdy persipánem (cukrářská hmota vzniklá z cukru a meruňkových nebo broskvových jader). Banketstaaf se dřív baštil výhradně 5. prosince, v předvečer sv. Mikuláše, v současnosti si na něm Nizozemci pochutnávají během celého měsíce.
Holandská stroopwafel vám slepí pusu. A brzy si poručíte další
Kdybyste v Portugalsku hledali pro nás klasické droboučké cukroví, hledali byste marně. Tady hraje prim Bolo Rei, tedy Královský koláč (nebo Králův koláč), který si můžete představit asi jako mazanec s pořádnými kusy kandovaného ovoce, s oříšky a s cukrovou polevou na vršku.
Do koláče se podle tradice přidává jedna větší fazole a taky jeden drobný dáreček zabalený do pečicího papíru. Kdo ve své porci najde fazoli, ten má povinnost obstarat koláč na příští rok (a ten, kdo narazí na dáreček, smí si ho nechat).
Španělé a Portugalci zbožňují pšeničnou kapsu, která má i svoje festivaly
Chorvatsko sice obdivujeme spíš od jara do podzimu, proč se ale nemrknout, co obyvatelé tohohle státu baští na závěr roku?
Kdybyste se sem právě v prosinci přece jen vydali, vašim zrakům by jistě neunikly kroštule nebo taky andělská křídla – smažené plátečky těsta, zakroucené jako mašle, posypané moučkovým cukrem.
Zásadou je, aby byly křupavé, křehké a drobivé. V lecčems se ale můžou v rámci jednotlivých regionů lišit, stejně tak má snad každá rodina „svůj“ recept. Někde se do těsta přidává rakija, jinde bílé víno. A pak se třeba místo másla používá sádlo. Variací je prostě spousta.
Co ochutnat v Chorvatsku: mleté maso ve vinném listu nebo guláš s rybami
Melomakarono (což je jednotné číslo) si vás podmaní hned na první dobrou svou křupavou krustičkou. Pod tou najdete těsto jemné textury, které se vám bude rozplývat na jazyku. A to celé si představte ještě polité sladkým sirupem, který všechny chutě spojí.
Tyhle medové sušenky se vyrábějí z mouky s medem a olivovým olejem, se skořicí a s pomerančovou kůrou. Plní se oříšky a datlemi.
Ve Finsku zase v prosinci nepřehlédnete Joulutorttu, malé vánoční koláčky z listového těsta ve tvaru větrníku nebo hvězdičky. Těsto je pak plněné švestkovými povidly, případně někdy jablky. Celá dobrota je sypaná moučkovým cukrem.
Salmiakki: Finové i další Skandinávci ujíždějí na chloridu amonném
I ve Švédsku můžete během adventu zahlédnout a ochutnat Joulutorttu, mnohem důležitější jsou tu ale Lussekatter, tedy Luciiny kočičky. Koláčky z kynutého těsta, kterým nechybí šafrán, se pečou kolem svátku sv. Lucie (13. 12.), ale Švédové si na nich pochutnávají i jindy v měsíci.
Nápadný je tvar koláčků – připomíná písmeno S nebo osmičku, což evokuje stočenou kočku. Důležité jsou na nich taky rozinky. Šafrán bývá někdy nahrazen kurkumou nebo světlicí, aby dobrotě dodala na žlutém nebo nazlátlém zbarvení.
Lussekatter můžou připomínat naše jidáše. Těsto je variabilní, někdy se do něj přidává tvaroh, a dokonce i trochu vodky!
V Irsku by to nešlo bez vánočního (švestkového) pudinku. Nenechte se zmást názvem, švestky do pochoutky nepatří – moderní angličtina mluví o rozinkách. Kromě mouky a vajec do něj patří taky sušené ovoce, koření a alkohol, kterým se pokrm konzervuje. A zraje celý měsíc, někdy i rok!
Dodneška se někdy do dobroty přidává stříbrná mince. Ten, kdo ji ve své porci najde, se může těšit na přicházející bohatství. Pudink se podává teplý, někdy flambovaný s brandy.
Tour po sladkých adventních a vánočních dobrotách zakončíme v Pobaltí. V Litvě se během svátečního veselí servíruje 12 pokrmů, přičemž mezi nimi nesmí být maso, mléčné výrobky a teplé jídlo.
Kūčiukai se podává až na samotný závěr, proto se chápe jako dezert, i když nijak extra sladký není. Jde o kousky jakéhosi suchého chlebíku, který je jen lehce slazený cukrem. Někde ho namáčejí do makového mléka, jinde se jí s brusinkovým kyselem (kysel je ovocný rosolovitý dezert rozšířený ve východní části Evropy, v Rusku a Pobaltí).
Estonskou gastronomii ovládá rosolje, vymazlený salát z červené řepy
Použité zdroje: