Když se naučíte, že v holandštině se hora řekne „berg“, je vám to k ničemu. V celé zemi žádnou nemají a nejvyšší bod převyšuje hladinu moře jen o 322 m. Proto je jízda na kole po Nizozemí absolutní paráda. Vydáváme se tam pravidelně s dalšími nadšenci a cestu na kole prokládáme projížďkami na lodi.
Lehké převody tu příliš nevyužíváme, v Holandsku to na kole hodně sviští. Jelikož si ale chceme co nejvíc užít a rozhlédnout se po krajině, tak to ani s tou rychlostí nepřeháníme. Pohoda za každou cenu, to by se dalo použít jako naše motto. A jak to vlastně na naší cestě obvykle vypadá?
Po příjezdu do Holandska se dostáváme do Alphenu, odkud plujeme do Goudy. Ano, shoda jmen s oblíbeným sýrem není náhodná a bez ochutnávky to tu rozhodně nejde. V okolí vždycky najdeme spoustu cest pro parádní vyjížďky, stejně jako na konce další etapy v Utrechtu.
Město Utrecht nemůžeme jen tak projet a taky to nikdy neděláme. Vždyť tu dlouho pobývali Germáni i Římané, ve středověku šlo o nejvýznamnější místo celé země a dodnes je to církevní centrum Holandska. Památek tu mají nepočítaně, je škoda minout například katedrálu sv. Martina z 13. století nebo Národní muzeum hudebních nástrojů, kde vás překvapí, ž čeho všeho se mohou linout libé zvuky.
Utrechtem poté doslova proplouváme. Následně podle chuti buď zůstáváme na palubě, nebo naskočíme do sedel, sešlápneme pedály a projíždíme podél řeky Vecht lemované letními sídly kupců z Amsterdamu.
Pak se po stopách Komenského vydáváme do Naardenu, nebo rovnou přes Vnitřní moře zamířit na poloostrov Marken s malebnými domečky. Mimochodem, Vnitřní moře vzniklo tak, že ve třicátých letech vybudovali stavitelé ohromnou 32 km dlouhou hráz a z moře udělali jezero (a ne jen tak ledajaké, jde o největší jezero v západní Evropě).
Přes Volendam pokračujeme na sýrové trhy do Edamu. Na českých obalech sice najdeme napsáno „eidam“, ale to je jen malá česká jazyková anomálie. Ono „i“ se začalo objevovat v tuzemských reklamách kolem roku 1932 a postupně vytlačilo správný tvar. Přímo na místě ale spíš než o gramatiku jde o vůni, chuť a hlavně o báječnou atmosféru sýrových trhů.
Za Edamem přichází Holandsko jako z dokumentárního filmu – hojně se objevují pověstné větrné mlýny a blíží se hlavní město Amsterdam. I tady mají neuvěřitelnou atmosféru – město vypadá naprosto kouzelně díky dubovým pilotům, na nichž stojí, a nesčetnému množství kanálů.
Vždycky toho vidíme ještě mnohem víc, ale je škoda to jen popisovat, to se musí zažít. Pokud máte chuť strávit léto trochu aktivněji, můžete se k nám letos přidat.