Nejčastějším zdravotním problémem, který nás při cestování provází, je zvracení, a to při cestování (autem, letecky), či v cizích krajinách, kde naše tělo není zvyklé na místní mikroorganismy.
Ať tomu říkáme „faraonova pomsta“, či „nevolnost z cestování“, vždy jde o to samé. Tělo se chce zbavit škodlivin, které žaludek rozhodně netěší, a k tomu potřebuje úplný sportovní výkon: souhru řady svalů od bránice až po ústní dutinu.
Zvracení je přirozenou obranou organismu před škodlivými látkami, které dráždí žaludek a sliznici trávicí soustavy. Vyloučit vše, co tělo nechce, co mu škodí, je jasným mechanismem, jak si ulevit a situaci změnit.
Nejčastějším důvodem, proč se nám obrací žaludek, je přejedení a následkem toho nepřiměřené rozšíření žaludku. Tato skutečnost upozorní desátý hlavový nerv, který spustí reakci. Dalším důvodem je přemíra alkoholu, kořeněných, smažených a tučných jídel a řada dalších toxických látek, které organismu nesvědčí. Otrava jídlem, ale i migréna či různá onemocnění (záněty trávicího traktu, rozvrat vnitřního prostředí, dráždění rovnovážného ústrojí, nemoci mozku, těhotenství…) mohou způsobit nauzeu, tedy nutkání ke zvracení.
Centrum pro zvracení v mozku dostane signál, že v těle se děje něco, co narušuje rovnováhu vnitřního prostředí a startuje rychlý proces: z prodloužené míchy, kde toto centrum sídlí se signály dostávají do mozkové kůry a samotného centra potíží: gastrointestinálního traktu. Tam začnou probíhat reakce: často zrychlený dech, výrazné slinění (chrání zubní sklovinu před žaludečními kyselinami) a rychlé pohyby bránice.
Hluboký nádech a uzavření dýchacích cest (glottis), abychom nevdechli zvratky a poté stažení bránice a břišního svalstva zmenší objem žaludku a navodí pohyb, který obsah žaludku žene trávicím traktem směrem vzhůru. Uvolní se jícnový svěrač a dojde k vytlačení obsahu žaludku z těla ven.
U dětí bývá zvracení poměrně časté, v dětské kolektivu jsou běžná virová a rotavirová onemocnění, která si děti mezi sebou snadno předávají. I únava, dietní chyby, infekční záněty středního ucha či horečka vyvolávají u dětí zvracení. Kojenci mohou trpět gastroezofageálním refluxem, který vrací jídlo a žaludeční šťávy do jícnu. To bývá předmětem dalšího vyšetření a péče pediatrů. Obvykle po několika měsících tyto obtíže odezní.
Je potřeba sledovat, s jakou intenzitou a jak často dítě zvrací, protože hrozí dehydratace a v případě silného zvracení je potřeba okamžitě vyhledat pomoc. Když je dítě malátné, má nafouklé a citlivé bříšku, horečku, potíže s dýcháním, je namístě zavolat rychlou záchrannou pomoc.
Časté zažívací potíže mávají těhotné ženy. Jsou důsledkem hormonálních změn, které graviditu provázejí, a hlavně v počátcích těhotenství jsou zcela přirozené. Doporučuje se zůstat v klidu, poslouchat tělo a snažit se náročné stavy zvládat bez stresu. Samozřejmě při výrazných zažívacích potížích je třeba zásahu gynekologa, který rozhodně o dalším postupu.
Lehněte si na záda, pokrčte kolena a zůstaňte v klidu. Snažte se zhluboka dýchat. Pomůže studený obklad na čelo, zatemnění pokoje, kde si větrejte. Dobré je si vykloktat ústa, abyste se zbavili nepříjemné pachuti po zvracení, můžete cucat zázvorové bonbóny nebo lízátka, které podporují návrat k běžnému fungování trávicího traktu.
Myslete na dostatek tekutin, při zvracení dochází k dehydrataci organismu. Ideální jsou sladké vlažné čaje, minerální vody a rehydratační roztoky. Ty zároveň doplní i minerály, které ztrácíte z těla při zvracení. Pijte po malých doušcích nebo lžičkách. Někomu dělá na žaludek dobře i studené kolové nápoje.
Když se žaludek zklidní, můžete pozvolna přidávat i jídlo: obyčejný rohlík (den starý, ne čerstvý!), kukuřičné křupky, nemastnou bramborovou kaši, vařenou mrkev, libové vařené kuřecí maso, čisté masové vývary, piškoty, banány a vařená neochucená rýže. Přidávejte pomalu, po lžičkách, tělo si samo řekne, co zvládne.