Netřeba pátrat v temných silách a kouzlech. Důvod, proč jáma, kterou tu Sověti v roce 1971 zapálili a která stále hoří, je čistě pragmatický. Z kráteru uprostřed pouště Karakum nedaleko oázy zvané Darvaza totiž uniká zemní plyn, který plameny pořád udržuje. V roce 2021 tedy Turkmenistán „oslavil“ 50 let nepřetržitého hoření.

Hašení na dohled. Prezident si přeje konec

Brána do pekla už málem měla spočítané. V roce 2010 ji chtěl nechat prezident Gurbanguly Berdymuchamedov uhasit, ale nepodařilo se to. V lednu 2022 padl stejný návrh. Proč? 

Z kráteru jednak vycházejí plyny, které zrovna dvakrát nedělají dobře životnímu prostředí, jednak tím země přichází o dost financí, které by mohla získat využitím cenných přírodních zdrojů v místě hoření.

50 let od neúspěšného řešení problému

Na počátku všeho byla skupinka sovětských geologů, která tu měla provádět průzkum. Těžní soustava se provrtávala k ložisku zemního plynu, ale nakonec se propadla a zmizela hluboko pod povrchem. Rázem začalo unikat velké množství hořlavého plynu, a protože byli zmínění geologové „hlavičky“, problém se jali řešit jeho zapálením. Nutno ovšem podotknout, že verze vzniku vleklého hoření se liší.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2