Přejít k hlavnímu obsahu

Co patří do batohu, když jedete tábořit

Asi každý chodí na výlety do lesa a tábořit v první řadě jistě v rámci svého relaxu, nicméně, jsou jisté věci, které by vám neměly chybět v batohu na výpravě nikdy, protože když se tak stane, pak se vystavujete při táboření nejenom jistému nepohodlí, ale doslova zbytečnému riziku, jenž vás (popřípadě někoho jiného) může stát zdraví, nedejbože život.

Takže, jaké věci by by ve vašem batohu neměly chybět zcela určitě?

KPZ na prvním místě uvádíme krabičku poslední záchrany (KPZ) a věřte nám, je k tomu dobrý důvod. Když už nic jiného, měli byste si totiž zvyknout nosit právě ji. A to ideálně ne v batohu, protože bez něj se člověk ocitne ani nemrkne – stačí uklouznout na zmrzlém dřevě nad potokem a rázem není čas ani možnost kvůli třesu hledat KPZ v osmé boční kapse, ale máte jen chvíli, nežli vás popadne nekontrolovatelný třes z ledové vody, tak akorát na vytažení krabičky z kapsy a zažehnutí ohně v rámci svého přežití. Je možné, že zapalovač neudržíte ve zkřehlé ruce (zima = ztráta citlivosti a jemné motoriky), křesadlo je pohyb jednoduchý, ale křesadlo zase nemá nejlepší výsledky, když je vše mokré, a z vás se nyní lijí litry ledové vody, možná sirky odolné proti vodě a větru obalené voskem? - Zkuste se nad tím, prosíme, zamyslet, jak byste postupovali… V severských chatách (pozor, nejen svých!) mají zvyk nechat při odchodu nachystaný oheň pro lidi, co ho budou potřebovat a sirky trčící ven z krabičky, protože když se sem člověk taktak dostane, krabičku si neotevře ani náhodou, avšak škrtnout je pohyb snadný a jedním směrem). V KPZ je dobré mít obecně věci, jaké jsou právě pro vás klíčové, nicméně žádný seznam, co někde najdete nebo vám někdo popíše jako „tutový!“ takový i skutečně vždy je – lidé se mění, sezóny pochopitelně taktéž, lidé mají různou výbavu (někdo nemá zbraň, takže náhradní díly k ní jsou mu na nic), jezdí na všelijaká místa apod. Při sestavování KPZ je dobré (ba nutné!) přemýšlet i o těch nejmenších detailech a důsledcích: když třeba nosíte u všeho zipy, bude vám knoflík na nic. Stejně tak není třeba šídlo na opravu celty a stanu, když ho máte už i na „Švýcarku“, …

LED svítilna je to k neuvěření, ale existují dodnes stále lidé, kteří namísto svítilny typu LED raději stále nosí tradiční žárovkovou klasiku. Máme přece jen rok 2017 a LED svítilny svoje běžné kolegyně již dávno překonaly a to absolutně ve všem: jejich ceny začínají na pár stokorunách (modely na klíče přeskočte a berte aspoň o třídu větší - AAA), jejich výdrž je tradičně (myšleno vždy jakoby u stejného typu akumulátorů / baterií) asi 10x delší, nežli u svítilen žárovkových, jsou lehčí a umožňují často i škálovat světlo podle potřeb (1 / 3 / 6 / 9 LED zároveň svítí). Nemluvě o tom, že když někde ťuknete s LED o kámen, určitě se nepořežete o sklo. Obvykle bohatě stačí na nějaké to večerní či noční (při)svícení i model na AA nebo AAA baterie, jelikož ty jsou jednak nejlehčí a nejlevnější, no a za druhé, mají je i v té nejposlednější trafice v každé mini-vesnici (a to nejen v ČR, ale kdekoliv v civilizaci).

Nástroje pro rozdělání ohně – ať již dáváte přednost tradičním sirkám, tření dřev nebo něčemu modernějšímu, mějte v záloze vždy minimálně tři cesty, jak tento oheň zažehnout (lupa, magnézium + křesadlo, sirky, zapalovač, ...). A primárně samozřejmě používejte takové zdroje, jenž vás nestojí mnoho (Slunce, odpálení si u kapličky přes cestu, ...). Je velmi zábavné zkoušet všelijaké metody pro rozdělání ohně, nespoléhejte na ně ale na 100 %, jelikož stačí ranní mlha a rosa a rázem nerozděláte oheň třením dřev ani náhodou levou zadní, jak to třeba běžně umíte, nemluvě o tom, že je v ČR stále mezi 60-100 % vlhkosti, takže žádné dřevo nemá méně jak 12-20+ % vody v sobě. A když už oheň máte, není na škodu přemýšlet, jak vám pomůže zažehnout ten další? Dřevěné uhlí z něj lépe chytí jiskry, nežli běžné dřevo, dá se přenést žhavý uhlík ve šroubovací plechovce a když už nic, dá se u něj aspoň něco vysušit pro jeho snadné zažehnutí příště… A to speciálně věci jako jsou jemné věci typu piliny – jen pozor na zažehnutí při sušení!

Nůž nebo aspoň Multitool – při běžném táboření spíš než nějakou rádoby-Rambo-napodobeninu nebo luxusní nůž vyvrhovací zužitkujete běžný zálesácký bowiák, mačetu na křoviny (pozor si s ní dejte ne dvojnásobný, ale trojnásobný – mívají i půlmetrové ostří) anebo typ "Švýcarák", na němž najdete i nemálo v lidské civilizaci dalších potřebných nástrojů pod jednou střechou (šroubovák / šídlo na zalátání výbavy, oblečení, spacáku i stanu / malá pila na větve / vývrtka / otvírák na konzervy / otvírák na lahve / ...). Všelijaké podobné nástroje se přirozeně vyplatí kombinovat podle toho, jaké jsou aktuální potřeby (na výpravě často stačí jen jedna sekera běžné velikosti), nebo sezóna či dokonce kam jedete.

Zásoba čisté vody a jídla – je jedno, jak moc velký jste drsňák nebo kolik máte certifikátů od SpecNaz nebo Navy Seals na zdi, jste pořád člověk a to člověk tvořený tak, že spíše než jídlo mu bude chybět voda (bez jídla se dá přežít i měsíc, bez vody jen pár dní, takže k tomu přihlédněte při tvorbě zásob i případného pomocného vybavení okolo – ano, teď máme na mysli všelijaké ty filtrační nádoby, filtrační brčka, nádoby na převaření vody, ...). Nehydratovat se dostatečně je nerozum, protože pak váš organismus (a mozek odejde první, jelikož je v něm nejvíce vody – cca 80 %) nebudete podávat 100% výkon – a to může být potenciálně nebezpečné: a to tím spíše, když jste v lese a ne v pohodlí domova.

Lékárnička – měla by respektovat svojí velikostí i objemností počet lidí na výpravě, jejich konkrétní problémy (diabetik, osoba se sklony k depresi, ...) kdo je zdravotník (chce to minimálně dvě osoby pro případ, že je něco i zdravotníkovi – třeba si natáhne šlachu na ruce), jaké lidi budete ošetřovat (bude dost lékařského materiálu na celou akci?). Standardně zdaleka nejčastěji potřebujete věci na podrážděný žaludek / střeva (viz ono jedení všelijakých konzerv na hranici spotřeby, starých instantních hrůz, podezřelého jídla (párky nalezené ve vodě, co tam vytrousil nějaký vodák bez data spotřeby – zažito přímo v rodině autora) na chatách ("Přece to nevyhodím!") rostlin, co člověk běžně nejí, je tu i stres organismu nad běžnou míru sezení u stolu v práci, ... A to vůbec nemluvíme o všelijakých malých zraněních (ty velmi snadno vznikají namátkou tehdy, když je člověk po celodenní námaze ještě nucen štípat třísky na oheň, vyklidit si kout na spaní, vyrobit přístřeší, ...).

Hliníková fólie – neváží nic a nestojí prakticky nic, přesto se dá použít k záchraně osoby v šoku (ochrání před horkem i zimou nejen pacienta, ale také jídlo). A poslouží skvěle jako perfektní nepromokavá podložka / střecha v improvizovaném přístřeší.

 
 
Rubrika:
Aktivity:

Autor:
redakce

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Co patří do batohu, když jedete tábořit