Když se řekne Amazonský deštný prales, dá většina z nás dohromady asi jen několik málo základních faktů. Například to, že se z velké části nachází v Brazílii, říká se mu plíce světa a jde o jedno z nejzajímavějších míst Jižní Ameriky. Ale co dál? Jaká místa by lidé při cestování do Amazonského deštného pralesa neměli minout?

Manaus – vodní brána do Amazonie

Samá voda, samá voda, nepřihořívá, ani nehoří. Městu Manaus by se dalo říkat brazilské Benátky. Obklopuje ho totiž samá voda, ať už jde o nejširší místo Rio Negro, její soutok s Amazonkou nebo jezero Lago do Rei.

Češi v tom asi budou vidět soutok černého piva se světlou desítkou, ale jde o Amazonku (či Solimoes, jak se jí říká v Brazílii) a Rio Negro.

Zdroj: Mario Roberto Duran Ortiz (Wikimedia Commons), licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

To hlavní, čím Manaus proslul, představuje ale jeho poloha výhodná pro zahájení cesty do Amazonského deštného pralesa. Však se také městský fotbalový stadion jmenuje Amazonia Arena. Během mistrovství světa ve fotbale 2014 se tam odehrály čtyři zápasy základních skupin. Skrz celý prales se dá projet po legendární „dálnici“ BR-319. Pompézní projekt skončil neslavně – silnice uprostřed džungle zčásti zarostla, jinde asfalt v období dešťů odnesla voda. A kde nezmizel povrch úplně, tam alespoň každých pár metrů zívá obří díra. O tom se přesvědčila také česko – slovensko – polská expedice Trabantem Jižní Amerikou.

Také uprostřed pralesa měli už na konci 19. století svou operu.

Zdroj: H.Langos (Wikimedia Commons), licence Creative Commons Attribution 2.5 Generic

Ostrov opic v Ekvádoru

U vody zůstaneme i tady. V několika státech USA, například v Kansasu, je zakázáno lovit ryby rukama. Na ekvádorském Ostrově opic bych to také příliš nedoporučoval. Hlavně při oblíbeném lovu piraň. Při dodržení všech bezpečnostních zásad to zase tak nebezpečné není, spíš jde o velkou zábavu. A večer u ohně potom ohlodat piraňu na kost – paradox, že? To má za to, že to dělala jiným!

Národní park Madidi v Bolívii

Když se v rámci Amazonie přesuneme do Bolívie, objevíme jeden z oblíbených cílů ekoturistů celého světa, národní park Madidi. Domov zde mají například opice rodu Titi, které nenajdeme nikde jinde na světě než v tomto pralese a jeho okolí.

Že jste nikdy o Madidi neslyšeli? Podívejte se na fotku a uznejte, že je to škoda.

Zdroj: Gareth Fabbro (Wikimedia Commons), licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Manú v Peru

Cestování po Amazonii nás může zavést na další zajímavé místo Jižní Ameriky, do národního parku Manú o něco většího než Středočeský kraj s Prahou dohromady. Na tak velkém území pochopitelně najdeme spoustu živočichů. Jen mravenců tu žije na 300 druhů, vedle toho asi 1000 druhů ptáků, přes 200 druhů ryb nebo 1300 druhů motýlů. O jaguárech, pumách, mravenečnících, lenochodech dvouprstých, prasatech pekari a dalších živočiších ani nemluvíme.

Není divu, že na takovém místě zřídila univerzita Duke z americké Severní Karolíny biologickou stanici. Pomáhá tak místní správě národního parku a peruánským vědcům s ochranou jedinečného kusu země a s objevováním tamní přírody. Ačkoliv na většině území parku panují poměrně přísná pravidla, jsou lidé, kteří se jimi tak striktně řídit nemusí. Oblast totiž obývá několik domorodých kmenů žijících pěkně postaru. Zkrátka tady existuje místo, kde se čas zastavil a civilizace ho ještě nestihla příliš poškodit.

Džungle je dost neprostupná, proto nejefektivnější dopravní prostředek v Amazonii představuje loď.

Zdroj: Pontanegra (Wikimedia Commons)

A co vy? Znáte ze svých cest také nějaké místo, o kterém stojí za to dát vědět ostatním? Toužíte jet někam, kde kyselé deště a rozšiřování městské zástavby ještě nezdemolovaly krajinu? Napiště nám o tom na facebookovou stránku Chci procestovat celý svět!