Rituály dospělosti jsou i v dnešní době významnými milníky v životě mnohých kmenů. Nejinak je tomu i v případě amazonského kmene Satere-Mawe, který malé chlapce vystavuje nepředstavitelné bolesti.
Kousnutí mravence, kterého potkáte u nás v lese, je sice nepříjemné, ale nikterak zvlášť bolestivé. Pokud byste se ale pohybovali po amazonském pralese, máte velkou pravděpodobnost, že narazíte na mravence Paraponera clavata, který obývá nížinné deštné lesy. Mravenci jsou červenohnědě až černě zbarvení a dosahují délky 2 až 3 centimetrů. Na tom by samozřejmě nebylo nic pozoruhodného, pokud bychom se nezaměřili na jejich kousnutí.
Tihle – na první pohled ničím zajímaví – mravenci jsou totiž vyzbrojeni žihadly s jedovou žlázou obsahující silný peptid zvaný poneratoxin. Bodnutí mravence odpovídá čtvrtému, tedy nejsilnějšímu stupni Schmidtova indexu. Jen pro představu – včelí bodnutí zaujímá první stupeň zmíněné škály. Ne nadarmo se proto mravencům z rodu Paraponera clavata v některých zemích přezdívá „projektiloví“ nebo „čtyřiadvacetihodinoví“ mravenci.
Ale zpátky ke zmíněnému kmeni Satere-Mawe, který zdejší amazonské pralesy obývá. Tady se z chlapců stávají muži v pouhých 12 letech. Zkouškou dospělosti ovšem neprojdou všichni. Aby se z nich stali vážení muži kmene, musí si nasadit speciální rukavice z listí. V těch se však ukrývají stovky zmíněných mravenců druhu Paraponera clavata. A ano, možná už moc dobře tušíte, proč si vysloužily ony podivné přezdívky.
Mravenci uvěznění v listových rukavicích jsou vydráždění do krajnosti a ruce adeptů indiánské zkoušky dospělosti rozhodně nešetří. Během celého procesu, který navíc musí dvanáctiletí chlapci absolvovat celkem dvacetkrát, vypouští skrze svoje žihadlo neurotoxin, který blokuje část procesů v lidském těle. Končetiny chlapcům proto ochrnou a mravenčí jed navíc vyvolává silnou nevolnost, zvracení, a dokonce i srdeční arytmii.
Bolest, kterou mladí chlapci podstupují, si pravděpodobně nedokáže představit nikdo z nás. Pokud vás však někdy bodla včela, pak tuhle bolest vynásobte dvacetkrát. Asi tak nějak bolí bodnutí mravence Paraponera clavata. Pálivá bolest navíc odezní zhruba za 24 hodin. Za jak dlouho přestane člověk zvracet a získá zpátky cit do ochrnutých končetin, o tom už se zdroje bohužel nezmiňují.
A protože je lidskou přirozeností překonávání nejrůznějších výzev, našli se i tací, kteří chtěli rituál podstoupit dobrovolně. Příkladem budiž třeba komik Hamish Blake, který dostal tenhle úkol v rámci televizní show a už během první sekundy litoval. Bolest ho ochromila téměř okamžitě a po velmi krátké, ale naprosto dostačující zkušenosti, byl převezen do nemocnice, kde mu lékaři nasadili antihistaminika, morfin a protizánětlivé látky.