Lidskou rukou nedotčená příroda. Dřevěné chodníčky na vyznačené stezce, příbytky různých živočichů a rostlin v podobě popadaných kmenů stromů. V dáli ohromný zubr, jehož precizní a líné přežvykování doprovodí vytí vlka, rezonující v lužních lesích. V Bělověžském národním parku, ležícím na hranici Polska a Běloruska, jde o jedinečnou symbiózu, o dojemnou a křehkou čistotu, o úctu ke všemu živému a koneckonců i k mrtvému. To a mnohem víc je panenský Bělověžský národní park, který na každém svém centimetru zrcadlí citelný respekt člověka k přírodě. 

Bělověž, račte vstoupit

Jak už z půvabného názvu vyplývá, není žádnou náhodou, že právě tato polská víska v Podleském vojvodství je sídlem správy onoho přilehlého Bělověžského národního parku. Bělověž je doslova vstupní branou do parku a právě z téhle vsi se na prohlídky vychází. 

Tady si ještě příroda žije svým životem. A to je dobře!

Zdroj:

Bigstockphoto

Svůdnost parku vás k sobě jistě bude lákat a volat co nejdřív, i Bělověž má ale své kouzlo. Rozhodně z ní nemusíte spěchat a můžete její osobitost nasávat déle. K vidění jsou úchvatné památky, z nichž úplně ta nejstarší má podobu obelisku na zámecké hrázi. Projít se můžete i zámeckým parkem nebo zavítejte do skanzenu lidové architektury.

Tahle polská vesnice žije zejména díky turistice, a není proto asi žádným překvapením, že se v Bělověži nachází kemp. Pokud snad přece jen holdujete jó rozmazlovacímu pohodlí, na území Bělověžského pralesa si můžete vybrat taky ze tří luxusních hotelů a dvou ubytovacích domků.

Muzeum přírody i Dům Dědy Mráze

Vaší pozornosti ani náhodou nemůže uniknout Muzeum přírody a lesa. V něm se nerušeně probádáte všemi detaily vycpaných jelenů nebo hezky zblízka prozkoumáte každou štětinku divokého vepře. Ve velkém sále na vás pak čekají názorné ukázky zákonů přírody, jako jsou například vlci útočící na srnku. Komentovaná prohlídka vás určitě obohatí o spoustu informací ze života zvířat a rostlin. 

Kouzelnou novinkou Bělověžského parku je pak Dům Dědy Mráze. Pohádková chaloupka zasazená do hlubokého lesa se obzvlášť v zimě hemží dětmi, které na tohle magické místo přináší svá přání.

Milujete dřevěné chodníčky? V tomhle parku se jich dočkáte!

Zdroj:

Bigstockphoto

150 000 hektarů ryzí přírody

Do Bělověžského parku, v roce 1979 zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO, se ročně vydává mnoho turistů. Cizince láká především lovecká turistika a speciálně zpracované trasy s profesionálními průvodci. Tyhle trasy můžete odchodit po svých nebo je projet na koni. Tak jako tak vás na 150 000 hektarech čekají jak vzácné monumentální porosty, tak třeba i hříbky jako z pohádky. Zkrátka, milovníci fauny a flóry, kteří si rádi dopřejí krásy přírody v její nejčistší podobě a s potěšením na chvíli ukážou záda civilizaci, by si Bělověžský národní park neměli nechat ujít.

Pozůstatek bývalých pralesů ale není cílem jen pro obdivovatele přírody. Jde zároveň o úžasnou lekci, která vnímavému člověku hned připomene jeho malost. Když stojíte uprostřed listnatého či smíšeného lesa, vaše zraky spočinou na pradávných dubových velikánech úctyhodné výšky, slyšíte zurčení řeky Orłówky a k vašim slechům doléhá rozmanitá paleta ptačích zpěvů, tělem se rozhodně rozlije upřímná pokora. 

Zubr, impozantní pán lesa

I když vám nedotčená příroda nabízí uklidňující pohled na srnce, koně, medvědy, losy, divočáky, rysy i vlky, dominantou Bělověžského národního parku stále jednoznačně zůstává zubr. Právě on je beze sporu tím největším lákadlem a úchvatnou podívanou.

Do národního parku byli zubři ze zoologických zahrad přivezeni po 2. světové válce a až později, kolem roku 1952, byli vpuštěni do přírody. Je tedy až neuvěřitelné, že se na světě pohybují už jen zhruba 3 000 zubrů, přičemž každý z nich má své kořeny právě v Bělověžském parku. 

Pokud do parku zavítáte s menšími dětmi, ty určitě budou nadšené i z drobnějšího zvířectva. Všudypřítomní zajíci, lišky, veverky, bobři, kuny a divoké kočky jen umocňují a dotvářejí obraz opravdové přírody. Nechybí ani pestrá škála ptactva a už vůbec nespočet druhů hmyzu a jiných droboučkých živočichů. Díky přirozenému rozkladu mrtvého dřeva z popadaných stromů má drobná havěť o útočiště postaráno. Stejně tak jako různé druhy mechů, hub a rostlin. 

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5