Od nejsevernějšího výběžku Spojených států přes Mexiko a Střední Ameriku až po samý andský jih. Tam všude můžeme narazit na chřestýše.
Někteří jsou na pokraji vyhynutí, jiní naopak poměrně hojně rozšíření. Všechny ale spojuje jeden společný jmenovatel. Jsou jedovatí, ale prakticky všichni jedlí. To samozřejmě za předpokladu, že víte, jak je správně upravit.
Chřestýšů existuje zhruba 150 druhů. Někteří nejsou o moc větší než přerostlá žížala, jiní se mohou pochlubit i 3,5 metrů dlouhým tělem. Tenhle překrásný i nebezpečný symbol Ameriky patří mezi zdejší oblíbené pochoutky už několik tisíciletí.
I když někteří považují konzumaci hadů za barbarskou, jiní naopak tvrdí, že když už musíte chřestýše zabít (třeba proto, že ohrožuje dobytek v ohradě), byla by věčná škoda jeho maso vyhodit. Takže ho různě upravují, nakládají a konzumují podobně jako smažené kuře nebo rybu.
Konzumace hadů má na americkém kontinentu dlouhou tradici. Jedli je předkolumbovští domorodci, indiáni z prérií nebo první bělošští osadníci z Evropy. Současná příprava hada ke konzumaci se v mnohém neliší od prapůvodních receptů.
Pokud se vám podaří hada odchytit (třeba loveckým hákem nebo za pomoci mačety), máte k dispozici svíjející se tělo, které musíte v první řadě zbavit hlavy. A to bezprostředně hned po odchycení. V opačném případě by totiž mohl být pohled do rozeklaných hadích čelistí to poslední, co uvidíte.
Had totiž bude bojovat o holý život. A pokud o něj přece jen přijde, je třeba počítat i s posmrtným reflexním stiskem čelisti, což by vás mohlo v mžiku zabít. Chřestýší jed totiž způsobuje vnitřní krvácení a následné shlukování červených krvinek.
Látka crotalin, která je jeho součástí, ale jejich shlukování naopak brání. Za chvíli se tedy začnou krvinky v těle rozpadat a ztrácí tak schopnost přenášet kyslík. Člověk pak buď vykrvácí uvnitř těla, nebo se udusí.
Jakmile máte tenhle zásadní krok za sebou, bude potřeba přejít k vyvržení a samotné přípravě hadího masa, která není nic pro slabé povahy. Hadí maso se totiž může ještě zhruba 20–30 minut zmítat a házet sebou klidně na rozpálené pánvi.
Ve chvíli, kdy se obsah pánve přestane vlnit, je ideální čas maso ochutit solí a kořením. Po dalších 10 minutách se z pánve odpaří přebytečná tekutina a hadí výpek se zredukuje na nezbytné minimum. V tomto kroku je had připravený ke konzumaci.
Na tomto místě je dobré zmínit, že toxiny v těle hada po upravení již nekolují. A pokud přece jen ano, je jich minimální množství. Chřestýší jed je navíc pro člověka nebezpečný v krevním oběhu, nikoliv v trávicím traktu, takže se konzumace takto upraveného hada nemusíte bát. A jak ho vlastně jíst?
Hadí maso se odlupuje ručně od páteřní kosti směrem dolů. Svou chutí připomíná nezvykle tuhé, lehce pikantní kuřecí, někdo v něm rozpoznává naopak lehce navinulou rybí příchuť. Kilo chřestýšího masa vás ve Spojených státech přijde na zhruba 550 korun. Samotný pokrm v restauracích je ale zhruba třikrát dražší.