Lidé pracující v oblasti cestovního ruchu se snaží o to, aby se jejich resorty dostaly do médií. Ostrov Guam o nic takového usilovat nemusí. Do médií se dostává, aniž by o to jeho představitelé usilovali. A aniž by o to stáli.

Poprvé se do povědomí lidí na celém světě dostal Guam během 2. světové války. Odehrály se tu dvě důležité bitvy tichomořské části konfliktu. Nejdříve se Japonci na konci roku 1941 vylodili na ostrově a poměrně rychle (za pár dnů) ho dobili. Na konci války roku 1944 se role obrátily a Američané Guam získali zpět, tentokráte to ovšem trvalo dva měsíce.

Lesy, moře, slunce...na Guamu to nevypadá špatně.

Zdroj: Bigstockphoto

Válka na Guamu zanechala stopy, to se rozumí. To si tak jdete pralesním porostem pod palmami a najednou se objeví hlaveň kanónu. Válka tu je, často jen jako atrakce a připomínka krušných časů, všudypřítomná. I na nejnavštěvovanějších místech ostrova, které vám nyní přiblížíme.

Pacific National Historical Park

Nejvíc válku vnímáme na území Pacifického národního historického parku.

Vzdušnou čarou je to z Guamu do hlavního města Spojených států Washingtonu, D.C. 13 tisíc kilometrů a letecky se sem nedopravíte za méně než 17 hodin. I tak ovšem toto zajímavé místo obhospodařuje Správa národních parků USA, protože, jak víme, ostrov patří Američanům.

Ostrov pokrývá síť stezek provádějící návštěvníky po opevněních a místech, na nichž se během 2. světové války bojovalo. Chvilku jdete pod palmami a užíváte si přírodní nádheru, avšak dříve či později přijde stanoviště, na kterém na vás zase zaútočí hrůzy ozbrojených konfliktů.

V lese na Guamu najdete i děla.

Zdroj: Bigstockphoto

Hora Lamlam

Podíváme se i na zajímavé místo Guamu, které naštěstí nijak nesouvisí se zbraněmi a bojem.

Málokdo při návštěvě Guamu opomene projít se po jedné z nejvyšších hor světa, 406 metrů vysokém kopci Lamlam. To že je jedna z nejvyšších hor světa? Místní ji za ni považují – ze země se totiž zvedá kdesi u Mariánského příkopu, její čistá výška od úpatí se tedy pohybuje okolo 10 tisíc metrů. Ta nadmořská ovšem nedosahuje ani 0,5 km.

Přestože nad mořskou hladinu moc nenarostla, nelze horu Lamlam přehlédnout. Jednak je na celém Guamu nejvyšší, navíc její hřeben zdobí velké kříže. Ty tu nejsou ničím neobvyklým – většina obyvatel se totiž hlásí ke křesťanství.

Lesy, moře, slunce...na Guamu to nevypadá špatně.

Zdroj: Bigstockphoto

UnderWater World

Procházet se ve skafandru mezi mořskými želvami, potápět se s obrovitými mantami mávajícími „křídly“ jako podvodní ptáci nebo se podívat z očí na čumák žralokovi? Podmořský svět na Guamu nabízí možnost zkusit si potápění s divokými tvory v bezpečných podmínkách. Ale i procházení této atrakce „suchou nohou“ bývá nezapomenutelné.

Kokosový ostrov

Je velký asi jako 50 fotbalových hřišť, takže při troše snahy ho bez potíží celý obeplavete. Stojí to za to – na většině pobřeží najdete písek a v průzračné vodě jsou dobře vidět rybky hemžící se u dna. Na jednodenní koupání fajn, ale delší polehávání na plážích tohoto ostrova příliš vhodné není. Na začátku tisíciletí odhalily testy, že půda na pobřeží Kokosového ostrova není úplně v nejlepší kondici co se týká škodlivých polychlorovaných bifenylů.

Jak se sem dostali Američané

Zájem o Guam měly světové mocnosti už dávno před válkou. Pro kartografy ostrov objevil Fernando Magellan v březnu 1521. Španělé ho kolonizovali. Museli se ovšem vypořádat s rebely z řad původního obyvatelstva. A aby toho nebylo málo, o ostrov měli zájem i Američané. Během Americko-španělské války ho na konci 19. století i získali. Od té doby spadá toto území pod správu USA (vyjma období japonské invaze za války, jak už víme).

Guam jako nárazník americko-kerejských sporů

O Guamu se hodně hovoří a píše i nyní. Především v souvislosti se srpnovým vyjádřením Kim Čong-una. Podle něj má vůdce KLDR k dispozici připravené plány útoku na Guam, nicméně o tom, zda a kdy zaútočí, rozhodne ještě co, v nejbližší době udělají „Yankeeové“. Na mysli má aktivity americké armády v Tichomoří a Korejské republice. Snad se vše vyřeší po dobrém. Guamu by byla škoda.