K definitivnímu dořešení budoucnosti severovýchodní španělské autonomní oblasti ještě vede trnitá cesta, takže možná „plašíme“ předčasně, nicméně pro jistotu se podíváme na ty největší atrakce pro cestování do Katalánska.

Girona

Girona má přibližně 100 tisíc obyvatel a od Barcelony ji dělí přibližně stovka kilometrů. Ačkoliv je co do populace v Katalánsku až jedenáctá největší, co do turismu patří k nejvyhledávanějším městům autonomní oblasti. Podívejte se na fotkách na největší perly tohoto historického města.

Pobřeží Girony nabízí i takovéto nádherné pohledy.

Zdroj: bigstock.com

Řeka Onyar se vine celým městem. Protéká kolem kostelů a baziliky, ale i skrz rušná sídliště. Je to zkrátka tepna města.

Zdroj: bigstock.com

Tarragona

Opravdový skvost mezi katalánskými historickými městy je Tarragona. Římané zde vybudovali na svou dobu velmi moderní krásné město a některé jejich stavby se dochovaly do našich dnů. Úžasnou ukázkou jejich vyspělé kultury je například mohutný akvadukt. Anebo amfiteátr.

Tarragonský amfiteátr ve své době pojmul okolo 14 tisíc lidí.

Zdroj: bigstock.com

Tarragona se však nepyšní jen historickými stavbami, je to také přímořské město s plážemi. Ta nejoblíbenější se jmenuje Playa del Milagro. Mimochodem, z této pláže stačí jen přejít ulici a jste v amfiteátru.

Sitges

Podobně půvabné jako Tarragona je přímořské městečko Sitges (necelých 30 tisíc obyvatel). V jeho případě jde o čistě dovolenkový resort. Lidé si sem jezdí spíš odpočinout než se dosyta vydovádět. Je tu klid. Dát si kolečko golfu, projet se na jachtě a pak si v marině dát večeři čerstvě vylovenou ze sítě a pozorovat moře - to pro mnoho lidí zní jako ideální scénář třeba jen na víkend. Sitges tohle umožňuje každý den.

Montserrat. Není v Katalánsku krásně?

Zdroj: bigstock.com

Figueres

Figueres není neznámé fanouškům člověka, o němž se umělecká veřejnost na celém světě pře, na které straně hranice geniality a šílenství se vlastně nacházel. K tomuto sporu značně přispívá i pompézní narůžovělá budova Divadla a muzea Salvadora Dalího ve Figueres. V roce 1974 byla dostavěna na zbytcích klasického divadla a od té doby rozdmýchává diskusi o tom, kde leží hranice mezi moderní architekturou a kýčem.

Proč stojí muzeum právě tady? Protože ve Figueres se Salvador Dalí narodil, zemřel a převážnou část života zde i prožil. Odkazů na jeho život tedy ve městě najdete vícero. Pokud byste se velkému umělci ale chtěli poklonit na místním hřbitově, půjdete tam zbytečně. Hrob má totiž přímo v muzeu. Trochu bizarní, ale vrcholně dalíovské.

Znáte slavnou Dalího fotku s vejcem? Vejce najdete i na cimbuří umělcova muzea.

Zdroj: bigstock.com

Seu d‘Urgell

Lukáš Pollert projíždí cílem jako první a je to tady – máme zlatou olympijskou medaili! V roce 1992 přišel jeden z velkých okamžiků dějin české kanoistiky na divoké vodě. Stalo se v Seu d‘Urgell – na kanálu nově vybudovaném právě pro olympijské hry. Od té doby zde čeští vodáci pravidelně sbírají úspěchy.

Ale Seu d‘Urgell neproslavil jen sport. To, co z dvanáctitisícového maloměsta dělá oblíbenou rekreační destinaci, je jeho atmosféra. Protéká tu řeka Segre, jež vyhloubila půvabná údolí, nad město ční stráně a vrcholy Pyrenejí, které malému městečku postrádajícímu hektičnost velkoměsta poskytují nádhernou kulisu. Kdo má nutkání utéct někam na venkov do přírody, se Seu d‘Urgell nešlápne vedle.

Barcelona

Konečně se dostáváme k největšímu a nejslavnějšímu městu Katalánska s barevným parkem Güell, bazilikou La Sagrada Familia nebo svéráznou čtvrtí Barri Gòtic. Turisty milovaných atrakcí je tu spousta a podrobněji vám o nich napíšeme za pár dní. Barcelona i totiž zaslouží samostatný článek.

Znáte barcelonský Vítězný oblouk?

Zdroj: bigstock.com

Přijdou fotbaloví fanoušci o zápas roku?

Zajímavá je i situace okolo katalánského národního pokladu – fotbalového klubu FC Barcelona. Pokud by se Katalánsko skutečně plně vyčlenilo ze Španělska a s novým státem by vznikly i nové národní sportovní soutěže, hrozil by odchod tří klubů z nejvyšší ligy – FC Barcelony, městského rivala Espanyolu a Girony.

Málokdo si ovšem dovede představit, že by svět přišel o slavné El Clásico, ligový zápas mezi FC Barcelona a Realem Madrid. Odhad sledovanosti v součtu všech televizí, které tento zápas vysílají, se blíží 100 milionům lidí na jeden zápas. Tím se nemůže pochlubit žádný pravidelně opakovaný zápas dvou konkrétních týmů žádného sportu na světě.

Podle katalánského ministra sportu Gerarda Figuerase by si ale slavný klub mohl vybrat, zda chce nadále zůstat ve španělské lize, nebo odejít pryč. Jako variantu odchodu do kvalitní soutěže jako jsou ty v Anglii, Itálii nebo Francii, jejich vedení by ovšem jen těžko s něčím takovým souhlasilo.