Kde jeskyni najdeme?

Tajuplná jeskyně, do které měli obyčejní smrtelníci zakázáno vstoupit, leží na východě Kréty na náhorní plošině Lassithi v pohoří Dikté. Plošina s nesčetnými olivovými háji je místním známá také jako Údolí větrných mlýnů. Kdysi jich zde točilo lopatkami přes 20 tisíc. Dnes jsou z větší části bílé a ve větru se točící plachty nahrazeny modernějšími prostředky – čerpadly s motorem a naftovým aromatem). Ale i tak je pro krétský lid nejúrodnější zemědělská oblast ostrova stále spojena s větrnými mlýny.

Kréta, to jsou především božsky krásné pláže. Tohle pobřeží najdete poblíž Agios Ni.

Zdroj: Bigstockphoto

Římané znali Dia jako Jupitera.

Zdroj: Bigstockphoto

Jak to vypadá uvnitř jeskyně?

Samotná Diova jeskyně (někdo jí říká jí Psychro, dle nejbližší vesnice) leží ve výšce 1 025 metrů nad mořem a hluboká je okolo dobrých 40 metrů. Po vstupu dovnitř okamžitě registrujete změu okolní teploty. Horké krétské klima je pryč, cítíte osvěžující chládek. Proto je jeskyně domovem divokých holubů nebo různých druhů netopýrů, které nemají rádi přímé slunce. Možná nejzajímavějším místem z celé prohlídky jeskyně, je podzemní jezírko s krápníkovým nebem nad ním rozprostřeným. Známe ho jako tzv. Diův plášť. 

Venku horko a teplé moře, vevnitř příjemné osvěžení.

Zdroj: Bigstockphoto

Legenda o zrození Dia a jeho povstání proti otci

Antický mýtus vypráví, že právě v této jeskynní tmě ukryla bohyně Rheia svého čerstvě narozeného syna před manželem Kronem (Římané ho později uctívali jako Saturna), bohem času. On měl totiž takový nepěkný zvyk. Hltal nebohá narozená božská děťátka jako o překot, protože se bál, že by ho mohla připravit o jeho moc.

Rheie se ale jednou podařilo Krona přelstít. Našla kámen, který pomazala rozemletou kouzelnou bylinou a zabalila ho do dětské pokrývky. Kronos nic nepoznal a kámen snědl v domnění, že je to jeho další dítě. Bylina zafungovala a Kronovi bylo neskutečně zle od žaludku. Tak vyvrátil zpět na svět všechny ostatní Diovy sourozence, které Zeus už jako dospělý vedl poté v konečné bitvě proti Kronovi a jeho Titánům. Zeus zvítězil a svrhl Krona i Titány do Tartaru, nejhroznějšího místa podsvětí.

Sourozenci Dia byli: Hádés, Poseidón, Héra, Déméter a Hestiá.

Zdroj: Bigstockphoto

Diktejská jeskyně je tedy právě tím bájným místem, kde Rheia malého Dia ukryla před zrakem jeho hrozivého otce Krona. Dětství Dia a vůbec celou výchovu svěřila božským pomocníkům zvaným Kouretes (někde označování jako démoni). A když nemohla Rheia tajně chodit za malým Diem a kojit ho, tak vše svěřila božské koze Amaltheii.

Před 115 lety byla jeskyně znovu objevena

V roce 1900 jeskyni jako první důsledně prozkoumal britský archeolog David Hogarth. Ten mezi roky 1887 a 1907 procestoval Kypr, Krétu (s ní spojenou také větší část Řecka, pomáhal např. i u objevení chrámu Artemis v Efezu), Egypt a Sýrii, kde prováděl četná archeologická zkoumání a vykopávky.      

Sám hrůzostrašný Zeus, k vaším službám.

Zdroj: Bigstockphoto

Necháme-li stranou mytologii a soustředíme se jen na fakta reprezentovaná především archeologickými nálezy (zvířecí figurky, bronzové nože, klenoty, dvojité sekery), můžeme zjistit, že Diova jeskyně mohla být obydlena už na konci neolitu. Tehdy zároveň sloužila i jako pohřebiště. Ke kultovním obětním účelům sloužila od středního minojského období až do 1. století našeho letopočtu.  

S nástupem křesťanství byla zřejmě jeskyně označena jako pohanské místo a upadla do zapomnění i s jejím posvátným příběhem o vzestupu boha Dia. Ve středověku o ní tak mohli vědět jen místní lovci a pastevci ovcí.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2