184 let stará pevnost

První zmínky o Brestské pevnosti pocházejí z roku 1836. Právě tehdy se na ostrovech u soutoku řek Bug a Muchawiec objevila cihlová stavba, která měla sloužit k ochraně západních hranic Ruské říše. Za projektem unikátního systému pevnostních objektů stál ruský vojenský inženýr Dolovan. Jeho projekt rozpracovali inženýři Opermann, Maleckij a Feldmann, kteří k němu navíc navrhli čtyři obranné zóny.

Centrální zóna s názvem Citadela byla vybudována na místě starého obchodního centra města a následně se rozrostla až k rameni zmíněné řeky. Jižní (volyňské) opevnění vzniklo na místě původního brestského hradu, zbořeného v průběhu stavby. Severní opevnění pak vyrostlo na místě Kobrinského obvodu města Brest, kde se předtím nacházely veřejné budovy i soukromá zástavba.

A nakonec západní terespolské opevnění vzniklo při západním rameni řeky Bug. Vnější obrannou linii pak tvořily desetimetrové valy a náspy s cihlovými kasematami, kryjícími přístupy ke kanálům a mostům.

Celková plocha pevnosti činila 4 km², délka obranných valů pak 6,2 km. Součástí nejlépe chráněné oblasti (Citadely) bylo 500 kasemat, které poskytly útočiště až 12 tisícům vojáků se zásobami a municí.

Situaci během prvních dnů dobývání mapuje československo-sovětský snímek Boj o Moskvu - Agrese z roku 1985 nebo rusko-běloruský film Brestská pevnost z roku 2010.

Zdroj:

Bigstockphoto

První světová válka a zničení obranných zařízení

První větší otřesy zažila pevnost už během první světové války, kdy byla její obranná zařízení zničena. V roce 1918 se stal Bílý palác pevnosti místem podepsání brestlitevské mírové smlouvy. V důsledku této smlouvy a sovětsko-polské války připadla pevnost v roce 1921 Polsku.

Další zátěžovou zkouškou prošla pevnost 1. září 1939, kdy ji začali dobývat Němci pod vedením Heinze Guderiana. Obránci pevnosti pod vedením generála Plisowského čelili velké přesile a po čtyřech dnech byli nuceni se stáhnout.

Protože smlouva z roku 1939 mezi Německem a Sovětským svazem vytyčila nové hranice právě na řece Bug, připadla část pevnosti Němcům, čímž byla de facto její obrana narušena. Zářijové boje skončily poškozením nejen Citadely, ale také Bílého paláce. Sověti sice začali pevnosti opravovat, většinou šlo ale jen o provizorní řešení.

Zlomový rok 1941

Boje v Pevnosti a jejím okolí bohužel probíhaly až do roku 1941. A právě rok 1941 je pro tuto pevnost a její obránce zcela zásadní a klíčový. Obrana pevnosti se totiž stala symbolem sovětského odporu během prvních dnů Velké vlastenecké války.

Němci počítali s tím, že pevnost padne v průběhu 12 hodin a nebude dál blokovat přístup německých vojsk dále na východ. V době zahájení německého útoku se v ní nacházelo cca 3 500 obránců a 300 jejich rodinných příslušníků.

Dělostřeleckou přípravu Německu zahájilo 22. června 1941 ve 3:15 ráno. To samozřejmě bez varování, což nepřipravené obránce pevnosti nemile zaskočilo. Přesně půl hodiny po zahájení operace započala 45. pěší divize Wehrmachtu pod vedením Fritze Schliepera útok na pevnost.

Němcům se podařilo odstranit nálože pod mostem a jejich vojska tak mohla postupovat k jádru pevnosti. V řadách sovětských vojáků propukl chaos, avšak velitelům se nakonec podařilo zorganizovat odpor a provést protiútok, při němž byl německý postup zastaven. Němci přišli o výhodu momentu překvapení a museli se uchýlit k obléhání.

Pomník je věnován obráncům pevnosti Brest během Velké vlastenecké války.

Zdroj:

Bigstockphoto

Obléhání začíná

Ještě týž den – v pět hodin večer přivezli Němci dva propagandistické vozy s tlampači, pomocí kterých dali obráncům devadesátiminutovou lhůtu na kapitulaci. Jelikož došlo ke zničení vodárenské věže a obránci přišli o zdroj pitné vody, začali se první rudoarmějci vzdávat. Němci ale povětšinou ty, kteří se vzdali, odvlekli do zajetí a některé dokonce zastřelili.

O dva dny později se Němcům podařilo dobýt některé opěrné body a sám Adolf Hitler prohlašoval, že se pevnost podařilo ovládnout. Šlo pouze o chlácholení Hitlera, který se pozastavoval nad tím, že boje v Brestu nejsou u konce. Ve skutečnosti sovětský odpor na různých místech dál pokračoval. Německé vojska se proto uchýlila k použití slzného plynu, tanků a plamenometů.

26. června se Němcům podařilo zlomit zhruba čtyři stovky otřesených obránců, kteří se vzdali ve chvíli, kdy na Severním ostrově německé vojsko nainstalovalo mohutnou nálož, jíž odpálilo. Na břehu řeky navíc byly umístěny světlomety, které měly sovětským vojákům zabránit v pronikání k řece pro vodu, které byl na rozdíl od potravin velký nedostatek.

O den později pak Němci nasadili do obléhání těžké dělostřelectvo ráže 540 a 600 mm a rovněž použily těžké bombardéry s 500 kg a 1 800 kg pumami. Východní pevnost, ve které byl odpor největší, se vzdala až v samotném závěru června. Její velitel Ivan Zubachov byl odvlečen do koncentračního tábora, kde později zemřel.

• Mohlo by vás zajímat: Hitlerovo slavné horské útočiště nemají Češi daleko

„Umírám, ale nevzdám se!“

Ačkoli zprávy hovořily o tom, že boje v Pevnosti oficiálně ustaly 8. července, ani to ve skutečnosti nebyla pravda. Pevnost totiž stále obývala hrstka obránců, kteří za ni položili svůj život.

Dodnes jejich marnou snahu připomínají nápisy „Zemřeme, ale pevnost neopustíme," či „Umírám, ale nevzdám se. Sbohem. 20. 7. 1941.“ Boje v Pevnosti oficiálně skončily až na konci července. Některé zdroje ale hovoří také o rozmíškách během prvních srpnových měsíců.

Pravdou zůstává, že zarputilost a odvahu obránců pevnosti ocenil i protivník. Jestliže 45. pěší divize ztratila v roce 1940 v celém francouzském tažení 462 mužů, pak při dobývání Brestské pevnosti jich za pouhý týden padlo 482, dalších 30 důstojníků a 1000 mužů bylo raněno.

Brest jako Město-hrdina

Město Brest pak po právu získalo 8. května 1965 titul Město-hrdina a v roce 1971 byla pevnost přeměněna na památník. Situaci během prvních dnů dobývání mapuje třeba československo-sovětský snímek Boj o Moskvu - Agrese z roku 1985 a dále rusko-běloruský film Brestská pevnost z roku 2010.

Pohled na Cholmskou bránu, která nese stopy obléhání.

Zdroj:

Bigstockphoto

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2