Výlet do Moldavska, to je trochu jako cestování v čase. I hlavní město vám bude připomínat historický film, natož pak ten venkov. Má to ale svůj nezpochybnitelný půvab.
Moldavsko je skutečně tou nejchudší zemí v Evropě. Zároveň má taky nejnižší index rozvoje v porovnání s evropskými zeměmi a je tou nejméně turisty navštěvovanou zemí.
Moldavsko se rozprostírá na 33 843 kilometrech čtverečních mezi Rumunskem a Ukrajinou, má asi 3 milióny obyvatel a mluví se tu rumunsky. Často se tu ale setkáte i s ruštinou, ukrajinštinou a gagauzštinou (v autonomní oblasti Gagauzsko s obyvateli turkického původu).
Moldavsko, jak ho dneska známe, vzniklo v roce 1991 po rozpadu SSSR. Tehdy navázalo na tradici Moldavského knížectví s původem už ve 14. století. Setkat se můžete i s historickým názvem Besarábie – ten označuje území v současnosti rozdělené mezi Moldavsko a Ukrajinu. Součástí Moldavska je taky neuznaný stát Podněstří obývaný etnickými Rusy.
A co v téhle bohem zapomenuté, leč svým způsobem okouzlující zemi vidět a zažít? Máme pro vás pět tipů pro případ, že byste se do oblasti někdy dostali. Zvlášť milovníkům vína se to může přihodit docela snadno.
Kišiněv vás pravděpodobně na první dobrou odzbrojí. Především přítomností budov a všeho omšelého, co neodbytně připomíná éru SSSR. Nenechte se ale odradit a vydejte se podívat na něco hezkého, vždyť první zmínky pocházejí ze 30. let 15. století, tak to nemůže být jen o komunistických stavbách. Tím hezkým máme na mysli třídu Štěpána Velikého, která je nejrušnější tepnou ve městě a na které najdete významné budovy – například budovu parlamentu, prezidentský palác, sídlo vlády, katedrálu pravoslavné církve, divadlo a další.
A věděli jste, že Kišiněv patří k těm nejzelenějším městům v Evropě? To vůbec nemusí být na škodu. Protéká jím řeka Bic, je průmyslovým a obchodním centrem Moldavska, a jestli je někde optikou Moldavanů dobrá životní úroveň, pak je to právě tady. Proto v celé aglomeraci žije asi třetina obyvatel celé země.
Když Ukrajina, tak její hlavní město. Kyjev je chloubou země i lidu
Nenápadná vesnička Tipova na pravém břehu Dněstru láká turisty na skalní klášter, ke kterému vede poměrně krkolomná cesta, tu se ale vyplatí absolvovat.
Klášter Tipova má dvě části – novou, kterou musí turista projít k té původní, ve skále budované. Kdy přesně vznikl, to se bohužel neví. Křesťani tu ale prý proláklinu ve skále jako úkryt využívali už v období mezi 2. a 7. stoletím n. l. V 19. století se tu pak „sešlo“ víc mnichů a přišel nejvyšší čas vybudovat novější část na kopci.
Najdete tu na 20 komůrek ve třech patrech. Úctyhodné. Právě tím se skalní klášter Tipova řadí k těm největším svého druhu v Evropě.
Městečko Cricova je zase lákadlem pro všechny milovníka vína, o které v Moldavsku skutečně často kráčí. Právě tady najdete ty největší vinné sklepy na světě. Na nejchudší evropskou zemi skutečně úžasné!
Vinné sudy se tu v současnosti skladují v chodbách, které kdysi sloužily těžbě vápence a které jsou dlouhé asi 120 kilometrů. Veřejnosti je zpřístupněna jen část, i tak to ale za to stojí.
Ve městečku se vyprodukuje asi 5 miliónů lahví vína během jednoho roku. Zdejší bílé perlivé víno neslo za dob SSSR název Sovětské šampaňské, tím nejlepším zdejším produktem je ale nejspíš perlivé červené víno vyráběné metodou champenoise. Bez zajímavosti není ani to, že tu svoje padesátiny oslavil Vladimir Putin.
U vína tedy ještě zůstaneme. To je moldavským národním nápojem, bez diskuze. Zdejší víno ovšem patří k těm nejlepším na světě. Najdete tu odrůdy, jako je Ryzlink, Gligote, Bordeaux, Semilio nebo Moldavský cabernet.
Moldavsko patří mezi země s největší hustotou vinic na světě. Víno se tu podle všeho pěstovalo a vyrábělo už před 7 000 let, i když první písemná zmínka pochází dokonce z 8. stol. př. n. l., a to od Homéra.
A nebylo by to Moldavsko bez státního svátku, který je vínu věnovaný. Říká se mu Národní den vína, slaví se vždycky první víkend v říjnu a během něj mají všechna vinařství otevřené dveře a taky předvádějí své produkty na největší oslavě, jež se konává v Kišiněvě.
Rádi ochutnáváte tradiční pokrmy? Pak v Moldavsku nevynechte příležitost seznámit se s jídlem zvaným mamaliga, který je označován i jako rumunský národní pokrm. Jde o kukuřičnou kaši se sýrem a smetanou.
Původně ho konzumovali hlavně chudí, postupem času se ale z obyčejného pokrmu stala vyhlášená dobrota, kterou si objednávají všichni bez rozdílu i v lepších restauracích.
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, zdroj 7