Do severní Itálie vyrážíme na víkendy a výlety velmi rádi. Cesta tam netrvá dlouho, je tam bezpečno a velmi často domluvíme německy. A některá tamní města mají silnou vazbu na české země. Jedním z nich je Pavia.
„Úroveň národa poznáš podle toho, jaké má hřbitovy,“ říká světoběžník Ondřej Šmíd a něco na tom je. Mnoho lidí při cestě do zahraničí hřbitovy navštěvuje. Víte, kde leží „největší Čech“ Karel IV.? A na který hrob lidé pokládají drogy?
Jeden den mrzneme v Praze, druhý den se vyhříváme na exotické pláži na druhém konci světa. Přesuny přes půl planety nám dnes nepřipadají divné. Ale jak se cestovalo ve středověku?
Romantické cestování postaru je mrtvé, většina z nás už si ho dnes už nedokáže představit bez mobilních aplikací, GPS navigací a dalších vymožeností. Podíváme se, které vám pomohou při poznávání Prahy.
Češi jezdí v hojné míře do Rakouska, Chorvatska, Itálie…vysoko je i zájem o exotické destinace jako Thajsko nebo Dominikánská republika. Ale známe slavná místa našeho hlavního města?
Žádná superrychlá letadla, která z Prahy do New Yorku létají za 11 hodin, žádné motorové dopravní prostředky, jen koně a nohy. Ačkoliv cestovní možnosti byly ve 14. století značně omezené, procestoval toho Karel IV. hodně
Za jeho vlády byly české země v Evropě ohromně slavné, respektované a prosperující. Karel IV. je právem považován za největšího z Čechů. Co po sobě zanechal v Praze, to víme ze školy.
Chytré telefony a tablety odstartovaly éru aplikací. Aplikace na hubnutí, sport, přečtené knihy, zhlédnuté filmy. A pak se začaly objevovat aplikace, které ocení spousta cestovatelů.
Taky vás během procházky Prahou míjí znuděné skupinky turistů s průvodcem v čele, který svůj perfektně nacvičený výklad odříkává s kadencí samopalu vzoru 24? A není to tak trochu škoda?