Hlavní město: Budapešť. Počet obyvatel: 9,9 mil (údaj z roku 2013), Rozloha: 93 030 km² (96. největší země světa) Úřední jazyk: Maďarština. Měna: Forint. Sousední státy: Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Ukrajina, Srbsko, Chorvatsko, Rumunsko.

Bezvízový styk pro obyvatele ČR: Občané ČR nepotřebují k cestě do Maďarska víza. Po příjezdu do Maďarska občan České republiky nemá přihlašovací povinnost. Může se zdržovat na území Maďarska bez dalšího povolení max. po dobu 90 dnů. Po tomto termínu by měl požádat o povolení k pobytu.

Velvyslanectví: Velvyslanectví České republiky v Maďarsku: Rózsa utca 61., 1064 Budapest.

Maďarsko je vnitrozemský stát, ale dříve se sem jezdilo k moři – tomu Maďarskému. Vždyť jezero Balaton, kterému se přezdívalo právě Maďarské moře, je jednou z největších atrakcí tohoto státu.

Země papriky a nekonečných nížin

A ty další? O Maďarsku se často hovoří jako o zemi tokajského vína, pikantní papriky, guláše, perkeltu, nekonečných nížin, ale i bohaté kultury, která je v některých ohledech tak odlišná od té „naší“ středoevropské.

Vezměte si už jen jazyk – maďarština patří do kategorie ugrofinských jazyků, takže při cestě do Maďarska nepočítejte s tím, že se s místními „prostě nějak domluvíte“. Maďarština je pro nezasvěcené jedním velkým jazykolamem a neumělé pokusy turistů o správnou výslovnost jsou místními přijímány s mírným pousmáním.

Od Arpáda k Osmanům

Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy v 9. století. Tedy v době, kdy už na současném území Maďarska nebylo ani vidu, ani slechu po Římanech, jež tu kdysi mívali několik provincií. Tou nejznámější je pravděpodobně Pannonia, jejíž centrem bylo Aquincum. Mimochodem - pozůstatky této osady jsou dodnes k vidění na okraji Budapešti.

Ve středověku bylo na území dnešního Maďarska Uherské království, v 16. století se část dostala pod nadvládu Osmanů a od 17. století se stalo součástí Habsburské monarchie. Současné Maďarsko bylo částí historického Uherska.

Hlavním městem Maďarska je Budapešť, perla na Dunaji. Město, které neuvěřitelně trpělo za druhé světové války, dokázalo ale povstat z popela. Centrum města je dnes výstavní, široké ulice připomínají tak trochu Paříž a nad tím vším se tyčí Budínský hrad a Rybářská bašta.

Na dovolenou k Balatonu

Před revolucí se pak ve velkém jezdilo k jezeru Balaton, jež vzniklo v tektonické puklině a které je největším jezerem ve střední Evropě. Jeho délka je 78 kilometrů, šířka v nejširším bodě je 12 kilometrů. Takže jediné, co člověka může trochu zklamat je jeho průměrná hloubka – ta činí pouhé tři metry. Maximum je pak jedenáct metrů.

Jezero se také velmi rychle zanáší sedimenty – pokud by nebylo pravidelně bagrováno, pak by za pár stovek let svou velikost zmenšilo hned několikrát. Ostatně už teď se předpokládá, že vrstva sedimentů na dně je silná asi deset metrů a jezero od svého vzniku zmenšilo svou velikost zhruba na třetinu původní velikosti. Mikroklima je u Balatonu srovnatelné se středomořským – takže je i dnes častým cílem dovolené.

Za zmínku stojí určitě i městečko Moháč – ano, to městečko, kde v roce 1526 proběhla bitva, ze které utekl Ludvík Jagellonský… aby se hned vzápětí utopil v bažině.

K větším městům, jež stojí za zmínku a případně i za návštěvu, patří Debrecín, Miškovec, Segedín, Pětikostelí nebo Ráb.