Pojídání hmyzu je i u nás stále oblíbenější. Někteří o téhle pochutině dokonce hovoří jako o jídlu budoucnosti.
Někde ale tuhle zálibu vyhnali do extrému. Příkladem je třeba kuchyně Jižní Ameriky, kde si pochutnávají na kde čem a výjimkou nejsou ani mravenčí zadečky.
Upraženým zadečkům samiček mravenců z rodu Atta laevigata přezdívají kolumbijský kaviár. Kilo tady stojí zhruba 80 dolarů, což rozhodně není málo. Ani vysoká cena ale potenciální ochutnávače neodradí. Tuhle specialitku si návštěvníci měst San Gil a Barichara zkrátka nechtějí odpustit.
Tradice sběru a konzumace mravenčích zadečků byla oblíbená už dávno před příchodem evropských dobyvatelů a kolonizátorů. O rozšíření této kulinářské speciality napříč celou Jižní Amerikou i do lokalit, kde se tito listožraví mravenci přirozeně nevyskytují, se následně postarali domorodí Guanové.
Například v okolí peruánských And tuhle dobrotu dostanete pod názvem siqui sapa, v Paraguayi pod názvem bachaco. Její cena rozhodně není přemrštěná. Už samotný sběr a následné zpracování je totiž pravým a nefalšovaným zážitkem. A ten často končí nepěknými zraněními sběračů a ostatně taky samotných mravenců.
Ke konzumaci se po rojení sbírají pouze okřídlené samice, ze kterých by se staly královny v dalších mraveništích. Jejich nafouklé zadečky plné vajíček demonstrují plodnost, která je s touhle pochoutkou podle místních nepochybně spojená. Někteří mravenčí zadečky dokonce považují za účinné afrodisiakum.
Jak už jsme zmínili výše, vysoká cena je nepochybně spjata s jistou sezónností a „zážitkem“, který takový sběr provází. Po většinu roku se totiž mravenčí „princezny“ nacházejí v chodbičkách celé metry pod zemí. A jejich rojení, ke kterému dochází pouze jednou ročně, trvá jen pár hodin.
Strkanice mezi sběrači mravenčích princezen nejsou nic neobvyklého. Vítěz tady totiž obvykle bere vše a za jedno odpoledne si může vydělat tolik, co běžnou prací za půl roku. Pokud bude mít navíc štěstí, narazí na překupníky z Japonska nebo Velké Británie, kteří za tuhle kolumbijskou dobrotu zaplatí ještě víc.
Mravenčí zadečky tady upravují nejrůznějšími způsoby. Podle kuchařů je na nich ale stejně nejlepší jejich přirozená chuť. Tu většinou podpoří pouhým opečením na dlouhém nízkém plechu, odkud mravenčí zadečky, nyní zbarvené do červena, putují do předpřipravených misek nebo kornoutů. Místní je konzumují stejně jako my třeba popcorn.
A jako popcorn prý mravenčí zadečky taky chutnají. Někteří odvážlivci, kteří tuhle pochoutku už stihli ochutnat, je pro změnu přirovnávají k chipsům s kuřecí příchutí. Jednu vadu na kráse ale kolumbijská specialitka přece jenom má. Jde o mravenčí nožičky, které se během konzumace zasekávají mezi zuby. A dostat je pryč je mnohdy nadlidský úkon…