Na začátku 19. století přišla Cartagena o třetinu obyvatel v boji za nezávislost Kolumbie, v polovině téhož století další třetinu pozabíjela epidemie cholery, k tomu všemu výpady pirátů. Jeden z největších přístavů země se však vzpamatoval a dnes patří mezi nejvyhledávanější místa Kolumbie.
Když se na začátku letopočtu začala psát devatenáctka, měla Cartagena ani ne deset tisíc obyvatel. O sto let později zde bydlelo více než tři čtvrtě milionu lidí. Jeden z největších přístavů země rostl v posledních 150 letech extrémní rychlostí. A dařit se mu patrně bude nadále.
Skvěle udržované domy slohem připomínající dobu španělské kolonizace, indiánské legendy či Karibské moře přímo vedle historického centra - to je něco, co turisté milují (a také to, co přivádí do Cartageny velké množství cestovního ruchu a peněz).
Cartagena (celý název zní Cartagena de Indias) je hlavní město oblasti Bolívar v severní Kolumbii. Leží na pobřeží Karibského moře, žije v ní nyní přes milión lidí a zdejší příjmy pramení z průmyslu a turismu, k němuž značně přispívá právě krása tohoto města.
Město nenese stejný název jako španělská Cartagena náhodou, získalo ho právě po ní. K jeho založení došlo v roce 1533 a svou největší slávu prožívalo za doby trvání španělské koloniální vlády, kdy bylo jedním z nejdůležitějších přístavů těch částí Ameriky, které Španělé ovládali.
Poloha Cartageny u moře byla sice výhodná, ale na druhou stranu se kvůli ní bohaté město často stávalo cílem ziskuchtivých pirátů. Proto zdejší lidé vybudovali jeden z nejrozlehlejších systémů opevnění v Karibiku a Latinské Americe. Právě v době budování opevnění vznikla i spousta domů, které dodnes stojí a které návštěvníci stále obdivují. V roce 1994 si historické jádro Cartageny vysloužilo zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Cartagena má svou přírodní dominantu, kopec La Popa. Bez zajímavosti nezůstává ani více než 110 kilometrů dlouhý kanál Dique, jenž je součástí města a ústí zde do moře. Vznikl už v 17. století a znamenal možnost přivedení lodní dopravy od pobřeží do vnitrozemí.
Tím nejvýraznějším jsou ve městě dost možná zbytky opevnění, které zde vzniklo po několika nepěkných pirátských útocích vedených z moře. Jednoho dne roku 1586 sem dokonce připlul obávaný sir Francis Drake, město vyplenil a jeho obyvatele nevybíravě povraždil. Odpovědí koloniální vlády bylo obehnání města hradbami jen s několika branami a dále vytvoření hráze mezi poloostrovem Bocagrande a ostrovem Tierrabomba, čímž došlo k uzavření do té doby volného vstupu z moře přímo do města.
Zajímavé je také spatřit dům a monument světoznámého spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, autora takových knih, jako je Sto roků samoty nebo Láska za časů cholery. A neméně kouzelná je procházka uličkami El Centro nebo jakékoli jiné části města. V některých uličkách budete mít co dělat, abyste se ubránili propracovaným taktikám pouličních prodejců všeho možného.