Městečko Mikulov - kde se vzalo, tu se vzalo

18 kilometrů jižně od Břeclavi, v krajině lemované vinicemi a cyklostezkami, najdete malebné městečko, jehož vznik se datuje do 12. století, kdy tady byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město.

Moderní dějiny Mikulova se začaly psát společně s výstavbou zdejšího barokního zámku, který vznikl v 17. století. Zajímavostí zůstává, že to byl právě mikulovský zámek, ve kterém bylo 26. července 1866 podepsáno tzv. Mikulovské příměří mezi Rakouskem a Pruskem.

Po druhé světové válce byla většina města vysídlena a obyvatele se tady začali pomalu vracet až během 70. let 20. století. Do roku 1960 byl Mikulov okresním městem, pak se v důsledku nového členění státu stal mikulovský okres součástí okresu Břeclav.

Zachovalé židovské památky

Zajímavostí Mikulova jsou i zdejší četné židovské památky. Za zmínku stojí třeba 317 židovských domů, z čehož je více než 90 domů renesančních. Nechybí ani barokní synagoga, která slouží jako židovské muzeum, 45 domů chráněných jako nemovitá kulturní památka a velký židovský hřbitov s několika tisíci náhrobky. Nejstarší a nejcennější částí hřbitova je takzvaný „rabínský vršek“ s náhrobky moravských zemských a místních rabínů a příslušníků nejbohatších mikulovských rodin.

Málokdo ví, že právě tady bylo 26. července 1866 podepsáno tzv. Mikulovské příměří mezi Rakouskem a Pruskem.

Zdroj:

Autor: Luděk Kotík

Na zámek nebo do vinařství

Do Mikulova ale turisté míří nejen kvůli jeho baroknímu zámku, který nabízí několik atraktivních expozic (včetně nejrozsáhlejší tuzemské expozice vinařství s obřím sudem), ale především kvůli nespočtu vinných sklípků, vinařství a vináren. Tady na vás totiž čekají ta nejvyhlášenější vína široko daleko, která by bylo hřích neochutnat. Zamiřte třeba do vinařství Volařík, Fučík, Turold nebo Kosek a určitě nebudete litovat!

Mikulov z výšky

Pokud potřebujete provětrat vínem omámenou hlavu a nohy, zamiřte na Svatý kopeček – křížovou cestu, která vás dovede až na vyhlídku, ze které máte Mikulov doslova jako na dlani. Tahle křížová cesta patří mezi nejstarší v českých zemích a zahrnuje celkem 17 objektů – od maličkých kapliček, přes kapli svatého Šebestiána a Božího hrobu, až po zvonici. Vydat se sem můžete několika trasami. Pokud hledáte nějakou méně náročnou, vsaďte na tu od lomu na Janičově vrchu, kde se můžete za menší poplatek také vykoupat. Během sezóny ale počítejte s větším návalem a často i frontami. 

• Máme pro vás další tipy na nejlepší koupání v okolí Brna!

Kaple svatého Šebestiána se nachází na území mikulovské farnosti u kostela svatého Václava.

Zdroj:

Autor: Luděk Kotík

Nemáte dost okouzlujících výhledů na Pálavu? „Skočte“ si na věž Kostela sv. Václava, odkud se vám naskytne úžasný výhled na náměstí, hrad a střechy historického města. Věž byla turistům zpřístupněna až v roce 2019, ale prakticky ihned se stala oblíbenou dominantou a populárním turistickým cílem.

Hádat se o tom, který výhled na Mikulov je nejkrásnější, rozhodně nebudeme. Abyste ale měli co srovnávat, další zastávku si udělejte u Kozího hrádku (za vstup tady zaplatíte 30 Kč). Kozí hrádek je jednou ze tří skalnatých dominant města Mikulova a původně se jednalo o dvoupatrovou dělostřeleckou věž s ochozem, která sloužila k obraně zámku. Kozí hrádek je přístupný po červené turistické stezce a prohlídka je zde možná pouze tehdy, vlaje-li na hrádku vlajka (prohlídku je možno zarezervovat i po telefonické domluvě).

• Náš tip: Koukněte na další tipy na výlety okolo Brna!

Z nebe pod zem

Co takhle vyměnit vyhlídky za jeskyně? Jednu takovou najdete v přírodní rezervaci vrchu Turold (385 m n.m.), který leží na severním okraji města Mikulova a patří k nejstarším přírodním rezervacím na území dnešní chráněné krajinné oblasti a biosferické rezervace Pálava.

Mikulov si můžete prohlédnout z několika okolních vyhlídek.

Zdroj:

Autor: Luděk Kotík

Za vstup do Jeskyně Na Turoldu zaplatíte 120 korun. Čeká vás tady zhruba hodinová přednáška, během níž navštívíte např. Netopýří dóm, ve kterém zimuje okolo 250 vrápenců malých. Děti jistě ocení Pohádkovou síň, kterou zdobí navětralé dolomitizované partie vápenců, jejichž bizarní tvary připomínají nejrůznější figurky a děti v nich často vidí psa nebo kulturistu.

• Přečtěte si také: I ve světě mají jeskyně jako z pohádky!

Na kávu, víno nebo do moravské Provence

Potřebujete si protáhnout tělo? Pak si půjčte kolo a pokořte kilometry zdejších cyklostezek, které vás provedou okolím Mikulova i jeho vinicemi. Zastavte se na kávu a něco dobrého třeba ve vyhlášené kavárně Fara (Klentnice), která nabízí kromě skvělé kávy i modernizovanou tradiční českou kuchyni a ubytování v dřevěném penzionu postaveném na místě původních chlívků.

Nebo se zastavte na levandulové farmě ve Starovičkách, kde můžete během června a července pořídit úžasné fotky, které budou na první pohled vypadat jako ty z Provence. Milovníci téhle voňavé léčivky si mohou ve zdejším obchůdku zakoupit také nejrůznější výrobky z levandule, od mýdla až po levandulovou kávu.

• Mohlo by vás zajímat: Výlety za dokonalou „insta fotkou“: tohle jsou ta nejfotogeničtější místa v Česku

Necháme na vás, který z výhledů na Mikulov označíte za ten vůbec nejkrásnější.

Zdroj:

Autor: Luděk Kotík

Zpátky do centra!

Chcete si po náročném dni odpočinout? Zamiřte zpátky do centra Mikulova! Protože je tady obtížné parkování, nechte raději svůj vůz na kraji města, kde můžete zaparkovat bezplatně buď na parkovištích, nebo v ulicích u domů.

Úspěšný den bohatý na zážitky pak oslavte přímo na historickém náměstí, kde můžete obdivovat renesanční dům U Rytířů se sgrafitovou výzdobou, monumentální barokní sloup – Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723-1724 nebo kašnu s několika chrliči uprostřed, která sloužila jako zdroj vody pro obyvatelstvo vnitřního města.

Návštěva Mikulova rozhodně stojí za to. Každý návštěvník si tady totiž najde to „svoje“. Ať už jde o renesanční nebo barokní památky, vyhlášená vinice, levandulové pole nebo třeba jeskyně a okouzlující výhledy na město, které patří svou polohou mezi ty bezkonkurenčně nejmalebnější.