Na západním pobřeží Estonska se na 11 km² rozkládá příjemné lázeňské město Haapsalu. Kdysi dávno se chlubilo největším krytým vlakovým nástupištěm v celém carském Rusku. Zkrátka mělo velkou prestiž.
Město Haapsalu si vysokou prestiž udržuje dodnes (a to patří mezi nejstarší estonská sídla - městská práva získalo již roku 1279). Je to přesně ten typ místa pro dovolenou, kde si zamilované dvojice či rodiny s dětmi mohou nerušeně pořádat pikniky, vydávat se na procházky, plachtit či plavat v teplém moři a slunit se na plážích v Haapsalském zálivu. Je to skrytá turistická perla Pobaltí – takové estonské St. Tropez. Vždyť také zdejší pláž je nejteplejší v Estonsku. Najdete ji na západním okraji Haapsalu v lesoparku Paralepa.
Pojďme teď od moře do sucha. V malých a úzkých ulicích s malebnými a romantickými dřevěnými domky se ukrývá mnoho architektonických památek. Tou nejstarší dochovanou je hradní gotický komplex ze 13. století. Tehdy v městě sídlilo biskupství Ősel-Wiek. Mezi další zajímavé stavby lze zahrnout luteránský kostel sv. Jana z 16. století či barokní radnici z 18. století.
Procházením se po Velké promenádě nezpestřují jen středověké památky a muzea (např. Muzeum estonských Švédů či muzeum historie Läänemaa), poznáte tady také rušnější část města s restauracemi a obchůdky se suvenýry. Pakliže byste rádi při procházce ochutnali nějaké místní slané či sladké speciality, tak šup do ulice Karja, kde najdete tzv. švédské tržiště.
Jinak vás promenáda zavede až do části města, které se říká „Africká pláž“. Tam stojí krásný altán pro panoramatické večerní západy slunce a nedaleko socha na první pohled skoro živého ledního medvěda. Zde najdete také různé kluby a kavárny.
Ale zdaleka největší chloubou Velké promenády je bezesporu stará železniční budova. Tady dnes sídlí unikátní železniční muzeum s velkou venkovní expozicí historických železničních mašinek a vláčků ze století páry. V kolejišti, v němž kdysi končily vlaky z tallinského nádraží, můžete vidět například 5 krásných parních lokomotiv.
Mimochodem, železnice sem byla zavedena roku 1908 a jako první pasažér tu vystoupil car Mikuláš II. U této příležitosti došlo k vybudování 216 metrů dlouhého krytého nástupiště, které nemělo ve své době obdoby v celém Rusku. Asi se nyní ptáte, proč ta všechna sláva kvůli nějakému malému městu v západu Estonska? Odpověď zní bahno. To, které je všude na pobřeží. Ono to totiž není ledajaké bahno. Dnes se používá i pro další léčebná zařízení v zemi.
První, kdo zjistil, že zdejší bahno má příznivé léčebné účinky na pohybový aparát člověka a revmatismus (a vědecky to podložil), byl univerzitní doktor Carl Abraham Hunnius. Jeho lze také označit za hlavního iniciátora toho, že Haapsalu začalo pozvolna stoupat z neznámého města na kulturní výsluní.
V roce 1825 zde totiž před zraky 28letého Hunnia vyrostlo první zkušební sanatorium. Za dalších 5 let se stal okresním lékařem. Horlivý medik Hunnius vymyslel novou léčební metodu, která využívala zdejšího pobřežního bahna. To je příběh slávy estonského Haapsalu.